Tradiční anglické Vánoce
Svíčka neplápolá, adventní věnec nemám, světýlka neblikaj, uklidit jsem nestihla, ale ten svařák teda z kuchyně voní. Přece jen nějaké tradice zachovávám a čemu být víc věrná než pěstování alkoholismu.I když ten svařák v sobě stejnak žádnej alkohol nemá. To je samé koření a skořice.Takže pokud jste na tom stejně jak já, tak nevyšilujte. Odložte prachovku, přestaňte vykrajovat cukroví, usaďte se do křesla s tím nevinným deseti procentním svařáčkema přečtěte si o anglických Vánocích.
Vážně si myslíte, že česká imigrantka žijící s etiopským imigrantem vám bude vyprávět o anglických tradicích? Pokud vás zajímá Christmas day, Boxing day, christmas pudding a fusekle na krbu, který se tam nesuší, ale čekají na naplnění od Father Christmas, tak si to vygooglete. Já vám raději naservíruji anglické Vánoce z mého pohledu. Osobní zkušenost k nezaplacení, takové informace nemá ani tetička Wikipedie.
Jako po celém světě, Vánoce nejprve přichází do obchoďáků. V Anglii je ta výhoda, že se většinou lidi pořádně crcaj s Halloweenem, a tak se vánoční šílenství dostává do regálů “až” na konci října. Když už si každej kretén koupil umělohmotnou dýni nebo keramickou lebku je na čase začít lákat na vánoční dekorace.V listopadu už regulérně jedeme v každém krámě do nekonečna Jingle Bells a All I want for Christmas is you, vážně jsem kdysi tu písničku měla ráda.
V Čechách rozsvěcíme stromy, tady se rozsvěcí světýlka. Moc vánočních stromů tu není. Největší vřava je, když se rozsvěcí Oxford street. Miliony lidí, milion pravidel a nějaká nanicovatá hvězdička z X Factoru po hodině a půl únavného programu odpočítá od deseti do jedné a olalálá, světla svítí. Bez hudby, bez atmosféry. Zažila jsem jednou a příště bych si raději nechala ustřihnout bambuly z vánočního kulicha.
Jedna věc, bez které se v Anglii neobejdete je vánoční svetr. Musíte ho mít. Sobíci, sněhuláci, blikací vánoční stromečky i tučňáci, cokoliv z čeho čiší zima nebo Vánoce. Fantazii se meze nekladou. Během prosince neplatíbez peněz do hospody nelez, ale bez vánočního svetru do hospody nelez. Je to takřka povinná prosincová uniforma.
Teda ty peníze se hodí taky, protože panuje velká snaha vyrejžovat co nejvíc. Dyť je to jen jednou za rok, dyť jsou Vánoce, a tak bez mrknutí oka platíte za malou skleničku tři dny odstátého vlažného svařáku, ve kterém plave nahnilý pomeranč, víc jak 6 liber.
Adventní věnce, vánoční cukroví, kapři, to se tu nenosí. Gastronomickým vrcholem jsou prasátka v županu, tedy párky ve slanině. Tsss, celkem bych chtěla anglickou hospodyňku dělat vosí hnízda, když i párky ve slanině kupují již hotové.
Další kapitola – vánoční stromeček, krom toho, že se dají koupit již nazdobené. Každoročně přichází nějaká nová móda. Letos je největším hitem stromeček, kterého je jen půlka. Původně měl sloužit pro majitele zlobivých koček, ale myslím, že by se dal využít i pro ty co mají doma takový ty slintající, řvoucí, jak se tomu říká, jo už vím – děti. Dělají ho i v zasněžené variantě a stojí asi 3x tolik co normální umělý stromek. Nekup to!
Objednání vánočního nákupu je další velká věc. Nijak jsem se o to nikdy nezajímala, ale každoročně to do mě v supermarketu hustěj, dávaj mi brožurky, ať si zaškrtám, co potřebuju a hlavně, ať nezapomenu na krocana, že pak nebudou.
Faktem je, že krocana jdu koupit vždycky až 24.12 ráno, a to už jsou za půlku, takže když vám nevadí se trošku poprat, pár dloubáků loktem a dvouhodinová fronta u kasy, je lepší si na nákup zajít až na poslední chvíli. Takové vánoční sportování. Jinak je 24., takový obyč normál den. Lidi tráví čas v hospodách, restauracích, řeší poslední dárky.
25. prosince jsou tedy Vánoce. Ten hlavní den a z Londýna se stává město duchů. Nefunguje nic a nikdo. Jediný den v roce, kdy se všechno zastaví. Město je prázdné, na ulicích nejezdí auta, nechodí lidé. Červené autobusy si vzali dovolenou. Nefunguje městská hromadná doprava. Taxíky jsou beznadějně rozebrané a pokud jste si ho neobjednali den předem a jste dítě štěstěny pravděpodobně budete čekat na taxi několik hodin, ale seženete ho. Pokud jste normální český remcal a negativista, máte vánočního sobíka teda smolíka a nikam se nedostanete.
Jednou ze super věcí, kterou si Angličané dávají na stůl na Boží hod jsou crackers. Něco jako velký bonbón, který dvě osoby vezmou každá za jeden konec, škubnou, ozve se crack a vyvalí se na vás nějaká blbost. Crackers se dají koupit od těch nejlevnějších, kde jsou cajky jako obyčejná tužka, hrací kostka až po luxusní a drahé, ale v každé crackers musí být koruna, kterou si dáte na hlavu a jíte v ní slavnostní oběd.
Boxing day, tedy 26. prosince nastává apokalypsa zvaná vánoční výprodeje. některé krámy už otevírají v brzkých ranních hodinách a fronty se tvoří už od půl šesté ráno. Nějak nechápu tu potřebu konzumu, ale kdo ví, třeba jsou chytří a nakupují už na přesrok. Ať žijí tradiční komerční anglické Vánoce a teď šup zpátky uklízet lemry líný.
Kristýna Burgerová
Tak jsem se dočkala!
Dostat TEN prstýnek po osmi letech vztahu je jako dostat k osmnáctým narozeninám vysněnou barbínu s ohýbacími koleny.
Kristýna Burgerová
Jak jsem zatoužila podnikat - zase
Po obhlédnutí pracovního trhu, mě začaly opět jímat podnikatelské choutky. Přemýšlím, že možná než hledat si práci, by bylo lepší obnovit nějaký ten byznys.
Kristýna Burgerová
Móderní firemní kultůra
Už dorazila i do Čech. Po dvou měsících zabydlování se v Praze a obhlížení terénu = pospávání na gauči u Netflixu, jsem si řekla, že by bylo celkem fajn si najít práci.
Kristýna Burgerová
To by se v Česku nestalo!
Myslela jsem si, že neexistuje nic horšího než anglická byrokracie. Myslela jsem si to pouze do té doby, než jsem se přestěhovala zpátky do Čech.
Kristýna Burgerová
Kdo z koho aneb návrat do rodné vlasti
Pětkrát za den mě někdo seřve a dvakrát šlápnu do psího výkalu. Návrat do Čech po 8 letech. Vždyť se toho zase tolik změnit nemohlo nebo ano?
Kristýna Burgerová
A kdy bude miminko?
Věta, kterou by měli zakázat a každého, kdo se jí odváží vyslovit, bych poslala se bosého projít po kostičkách z lega.
Kristýna Burgerová
Maso je vražda aneb veganské šílenství
Kde jsou ty doby, kdy vegani žrali bílou tofu sádru a po nocích se snažili rozžvejkat sójové kostky, které měli k obědu.
Kristýna Burgerová
Jak jsem čekala na prstýnek
Zoufalé ženy dělají zoufalé věci aneb když se romantický akt promění v honbu za diamantem. Žádost o ruku jsem očekávala po dvou měsících randění, po 7 letech prsteníček stále zel prázdnotou.
Kristýna Burgerová
Anglické krasavice
Říká se, že krása anglických žen a jejich kuchařské umění vyhnaly Angličany na moře a udělaly z Anglie námořní velmoc. Jak je to doopravdy?
Kristýna Burgerová
Český bratr tě slyší
Co všechno se dozvíte, když si Češi myslí, že jim nikdo nerozumí aneb poslouchat cizí rozhovory se (ne)vyplácí.
Kristýna Burgerová
Koronavirus v Anglii aneb hysterie prodává
Když Británii po letech přestal děsit Brexit, bylo nutné objevit nového nepřítele. Jak se šílí kvůli koronaviru v Anglii?
Kristýna Burgerová
Londotřesky
aneb když si naplánujete romantický víkend, za který by se nemusel stydět nejeden režisér hollywoodských slaďáků a vznikne Troškova komedie.
Kristýna Burgerová
Život se skrblíkem
Říká se, kdo šetří, má za tři. V Londýně bych toto přísloví přetransformovala na kdo šetří, má na pivo a protože pivo já tuze ráda, šetřím kde se dá.
Kristýna Burgerová
Příhody z polské Anglie
Snažit se vyhýbat Polákům v Londýně je stejné jako doufat, že nebude v Anglii týden pršet. Možné, ale velmi nepravděpodobné.
Kristýna Burgerová
Dej to nej aneb nechtěné dárky
Rozmohl se nám tady takový nešvar, a to být originální za každou cenu. Přitom flaškou a knížkou nezarmoutíš, teda aspoň mě ne!
Kristýna Burgerová
Šťastná a veselá hysterie
aneb když se necháte zastrašit Brexitem a myslíte si, že strávíte poklidné svátky na Britských ostrovech.
Kristýna Burgerová
Nákupní šílenství
Vždycky jsem měla oko na dobré kaufy, zvlášť pak na ty pořízené z internetu putující z druhého konce světa.
Kristýna Burgerová
Jak jsem se stala spisovatelkou
Pár měsíců před třicítkou mě přepadla deprese. Vdaná nejsem, děti nemám (ráda) a i můj papírovej pes má větší kariéru než já.
Kristýna Burgerová
Pod pokličkou aneb cesta do pekla anglické kuchyně
Kdybych si měla tipnout, kdo vymyslel mrazák dala bych ruku na to, že to byl Angličan. Nebyl, byl to Skot.
Kristýna Burgerová
Doba názorová
Lidstvo zažilo dobu kamennou, bronzovou, železnou a nyní jsme se ocitli v době názorové. Vypadá to, že se přes noc každý stal odborníkem na výživu, výchovu psů, plasty, udržitelnou módu, Brexit i hokejovou taktiku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5257x
Vzhledem k nénaročnému životu prvomatky se může stát, že se její vydání posune na rok 2038.