Byrokracie na blogu
Porušila jsem pravidla a zveřejnila odkaz na mou knihu.
Aha, jsem to ale blonďatá dilina, řekla jsem si. Naivně jsem si myslela, že na svůj blog si můžu dávat, co chci. Chyba.
Prej je to ve smluvních podmínkách, ale nikdo mi nikdy neřekl, abych je četla. Vždycky jen zaškrtnout okýnko souhlasím a už klikat na tlačítko další. Neznalost neomlouvá. Nasypala jsem si popel na hlavu, odkaz stáhla a informovala ty nejvyšší, že neplecha byla zažehnána, a že už se opakovat nebude.
Nicméně jsem obdržela další zprávu. Velectěné adminka mě informovala o tom, že je můj popisek v profilu stále přes čáru (její slova). Do políčka o autorovi jsem napsala:Pokud vás mé blogy baví, budu ráda, když podpoříte mou knihu Holka od Big Benu.
Všem, kteří si tohle přečetli se velice omlouvám za podprahovou reklamu. Chápu, že tahle věta vás rozhycovala stejně jako fotka Babiše v plavkách. Nikdy nebylo mým cílem, vás vyzývat k přispění do crowfundingové kampaně. Zapamatujte si, že zkrachovalý autoři nespadají do kategorie charita! Já už to teď vím taky.
Profilový popisek jsem smazala. Měla jsem chuť tam napsat “Nečum, pičo!”, ale myslím, že to by asi taky neprošlo a tam nahoře by zase někdo musel odložit štěteček, přestat si lakovat nehty a jít mě buzerovat. Nerada vytvářím problémy, takže kolonku o autorovi jsem nechala raději prázdnou. Nicméně i přes mou taktiku Drž hubu a krok! byl článek stále pro všechny neviditelný a já v nastavení měla zablokované ho zveřejnit. Trvalo to týden, a pak jsem na to slavné velitelství zase napsala. Jelikož umím s lidmi jednat v klidu a bez emocí, moje články se na hlavní stranu přestali dávat úplně. Do té doby, od června až do prosince se nestalo, aby se můj článek neobjevil na hlavní straně idnes a aby se v průběhu týdne nedostal mezi nejčtenější blogy.
Od toho extempore s knihou jsem si poctivě a několikrát pročetla smluvní podmínky, kodex blogera a zdrojování obrázků. Takřka po dvou měsících, když jsem se vyhrabala z deprese, jsem se jala zase blogovat. Doufala jsem, že lépe než kdy dřív.
Zaplatila jsem si internetovou fotobanku Shutterstock a používala obrázky z ní nebo své vlastní. Poprvé administrátorce vadilo, že jsem zdroj uvedla jen interně do nastavení článku, po druhé zas, že jsem použila vyfocenou obrazovku vlastního telefonu, po třetí, že nemohla v databázi obrázek najít a chtěla po mě přesnou stranu umístění. Omlouvá jí jen to, že se ještě nenaučila vyhledávat anglicky.
Napsat blog mi trvá od pár hodin po několik dnů. V případě ztráty inspirace to stojí i spoustu peněz, protože fantazie se musí do hlavy přilévat po skleničkách či půllitrech. Je to činnost náročná a často také velmi bolestivá. Poslední, co ale chci a potřebuji je se nechat bezdůvodně terorizovat za činnost, kterou dělám zadarmo a ve svém volném čase.
Hysterii stranou, nechme mluvit čísla. Průměrná čtenost na článek přesahuje 5000, celková čtenost skoro půl milionu. Píšu vám ta čísla, protože krom toho, že se chci chvástat a nahonit si ego, nějaký šušně to idnesu určitě přineslo. U každého mého článku je nespočet reklam.
Nutno také dodat, že v mnoha případech idnes bez mého svolení či dokonce informování, měnili názvy mých článků k zajištění větší čtenosti. Ten, kdo pak byl kritizován za příliš prvoplánový titulek, jsem ale byla já.
Poslední článek Anglické krasavice (najdete ho na mém webu) byl stažen dnes ráno, hned po vydání a já se tuto skutečnost dozvěděla při ranním běhu. Ráda bych řekla, že mě to vytočilo natolik, že jsem zaběhla nejrychlejší kilometr v životě. Bohužel, to se nestalo. Místo toho jsem zapadla do bahna a nebýt Meby utopila bych se v Bažině smutku, jak Artex v Nekonečným příběhu.
Za léta blogování jsem ořvala malou karmu, čtenost, hroutila se z blbejch komentářů a diazepam zapíjela vínem, když mě chodily rasistické emaily, ale kdo by věřil tomu, že administrativní pipka, která má problém zformulovat holou větu, na záchodech fotí selfíčka a po večerech přidává inzeráty do seznamky, bude tím posledním hřebíčkem do rakve mé blogerské kariéry.
Po dlouhých pěti letech na blogu idnes končím. Jak by řekl mistr, letos jsem to opravdu nečekala.
Chtěla bych všem poděkovat za přízeň, komentáře i konstruktivní kritiku! Mám v plánu celý blog smazat, ale asi mi bude chvíli trvat, než se k tomu odhodlám, přece jen je to několik let života a spoustu hodin práce. Pokud byste chtěli mé bláboly číst i nadále, můžete se přihlásit k odběru mých webových stránek Můj černobílý svět. Články o životě v Anglii budou vycházet tak, jak jste zvyklý, každé úterý v devět. Pokud se teda den předtím neposilním vínem, v tom případě se článek objeví až se proberu z delíria.
Kristýna Burgerová
Tak jsem se dočkala!
Dostat TEN prstýnek po osmi letech vztahu je jako dostat k osmnáctým narozeninám vysněnou barbínu s ohýbacími koleny.
Kristýna Burgerová
Jak jsem zatoužila podnikat - zase
Po obhlédnutí pracovního trhu, mě začaly opět jímat podnikatelské choutky. Přemýšlím, že možná než hledat si práci, by bylo lepší obnovit nějaký ten byznys.
Kristýna Burgerová
Móderní firemní kultůra
Už dorazila i do Čech. Po dvou měsících zabydlování se v Praze a obhlížení terénu = pospávání na gauči u Netflixu, jsem si řekla, že by bylo celkem fajn si najít práci.
Kristýna Burgerová
To by se v Česku nestalo!
Myslela jsem si, že neexistuje nic horšího než anglická byrokracie. Myslela jsem si to pouze do té doby, než jsem se přestěhovala zpátky do Čech.
Kristýna Burgerová
Kdo z koho aneb návrat do rodné vlasti
Pětkrát za den mě někdo seřve a dvakrát šlápnu do psího výkalu. Návrat do Čech po 8 letech. Vždyť se toho zase tolik změnit nemohlo nebo ano?
Kristýna Burgerová
A kdy bude miminko?
Věta, kterou by měli zakázat a každého, kdo se jí odváží vyslovit, bych poslala se bosého projít po kostičkách z lega.
Kristýna Burgerová
Maso je vražda aneb veganské šílenství
Kde jsou ty doby, kdy vegani žrali bílou tofu sádru a po nocích se snažili rozžvejkat sójové kostky, které měli k obědu.
Kristýna Burgerová
Jak jsem čekala na prstýnek
Zoufalé ženy dělají zoufalé věci aneb když se romantický akt promění v honbu za diamantem. Žádost o ruku jsem očekávala po dvou měsících randění, po 7 letech prsteníček stále zel prázdnotou.
Kristýna Burgerová
Anglické krasavice
Říká se, že krása anglických žen a jejich kuchařské umění vyhnaly Angličany na moře a udělaly z Anglie námořní velmoc. Jak je to doopravdy?
Kristýna Burgerová
Český bratr tě slyší
Co všechno se dozvíte, když si Češi myslí, že jim nikdo nerozumí aneb poslouchat cizí rozhovory se (ne)vyplácí.
Kristýna Burgerová
Koronavirus v Anglii aneb hysterie prodává
Když Británii po letech přestal děsit Brexit, bylo nutné objevit nového nepřítele. Jak se šílí kvůli koronaviru v Anglii?
Kristýna Burgerová
Londotřesky
aneb když si naplánujete romantický víkend, za který by se nemusel stydět nejeden režisér hollywoodských slaďáků a vznikne Troškova komedie.
Kristýna Burgerová
Život se skrblíkem
Říká se, kdo šetří, má za tři. V Londýně bych toto přísloví přetransformovala na kdo šetří, má na pivo a protože pivo já tuze ráda, šetřím kde se dá.
Kristýna Burgerová
Příhody z polské Anglie
Snažit se vyhýbat Polákům v Londýně je stejné jako doufat, že nebude v Anglii týden pršet. Možné, ale velmi nepravděpodobné.
Kristýna Burgerová
Dej to nej aneb nechtěné dárky
Rozmohl se nám tady takový nešvar, a to být originální za každou cenu. Přitom flaškou a knížkou nezarmoutíš, teda aspoň mě ne!
Kristýna Burgerová
Šťastná a veselá hysterie
aneb když se necháte zastrašit Brexitem a myslíte si, že strávíte poklidné svátky na Britských ostrovech.
Kristýna Burgerová
Nákupní šílenství
Vždycky jsem měla oko na dobré kaufy, zvlášť pak na ty pořízené z internetu putující z druhého konce světa.
Kristýna Burgerová
Jak jsem se stala spisovatelkou
Pár měsíců před třicítkou mě přepadla deprese. Vdaná nejsem, děti nemám (ráda) a i můj papírovej pes má větší kariéru než já.
Kristýna Burgerová
Pod pokličkou aneb cesta do pekla anglické kuchyně
Kdybych si měla tipnout, kdo vymyslel mrazák dala bych ruku na to, že to byl Angličan. Nebyl, byl to Skot.
Kristýna Burgerová
Doba názorová
Lidstvo zažilo dobu kamennou, bronzovou, železnou a nyní jsme se ocitli v době názorové. Vypadá to, že se přes noc každý stal odborníkem na výživu, výchovu psů, plasty, udržitelnou módu, Brexit i hokejovou taktiku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5257x
Vzhledem k nénaročnému životu prvomatky se může stát, že se její vydání posune na rok 2038.