Čtvrtek 12. prosince 2019, svátek má Simona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 12. prosince 2019 Simona

Hledám práci zn.: Beru cokoliv!

1. 10. 2019 9:24:54
Peníze a kus žvance nejsou všechno. Příběh o tom, že ne vždy se vyplatí opustit bezpečí komfortní zóny.

Vždycky jsem měla ráda indickou kuchyni, takže když jsem se rozhodovala, co dál dělat, indická restaurace pro mě byla jasná volba. Ne, kecám!

Když jsem přijela do Anglie dostala nabídku pracovat v indické restauraci, váhala jsem. Přeci jen jako jediná neindická pracovat mezi dvě stě Indama, no, nic moc, ale k výplatě a dýškám slibovali ještě teplé jídlo a peněz na jídlo v začátcích moc nebylo, takže darovanému Indovi na turban nekoukej.

Restaurace to byla luxusní. Dvoupatrová, s vodopádem, potůčkem a džunglí. Všude plavaly čajové svíčky a voněl zázvor s citronovou trávou. Nejlevnější předkrm stál čtyřicet liber a k účtu připočítali service charge, což byl předpoklad pro slibná dýška.

Místo uniformy mně dali župan – sárí – a taky tečku mezi oči, která opticky zase o něco zvětšila mé syslí tváře.

Sárí bylo velmi úzké, takže jsem musela dělat drobné krůčky. U mladých Indek, které měly metr šedesát to bylo jaksi gejšsky roztomilé, já se čtyřkama prsama a výškou metr sedmdesát pět a zapleteným copem jsem mezi nima vypadala jako německá Ingrid, které se chce opravdu hodně na záchod.

Po první šichtě jsem pochopila, že to teplé jídlo po práci, které jsem měla slíbené radši vynechám. Pro osobu, která i slané brambůrky napichuje na vidličku a z blemcavých věcí, jako je rozteklá zmrzlina nebo rozmáčený krutonek v polívce se jí dělá šoufl, byl celkem silný zážitek sedět u jednoho stolu s lidmi, kteří jedí kari s rýží rukama.

Poté, co mě manažer požádal, abych s ním zašla pro čisté ubrusy, naivně jsem si myslela, že společně půjdeme do skladu pro čisté ubrusy. Jsem jen blondýna, takže jsem nepochopila, že je to tajný kód aneb výzva k muchlovačce, proto mě vcelku překvapilo, když jsem v tmavém kumbále ucítila jeho ruku na svým zadku. Překvapilo mě to natolik, že jsem mu bez váhání dala tečku mezi oči pro změnu já.

Když jsem přišla druhý den do práce, vzal mi župan, odlepil tečku a dal mi obálku, kterou jsem si měla otevřít až doma. Asi se bál, aby nedostal znovu po čumě. Dostala jsem výpověď s odůvodněním, že nejsem přátelská. Stát se to o pár let později, stala bych se hlavní českou stoupenkou hnutí #metoo.

Autor: Kristýna Burgerová | úterý 1.10.2019 9:24 | karma článku: 44.86 | přečteno: 13304x

Další články blogera

Kristýna Burgerová

Pod pokličkou aneb cesta do pekla anglické kuchyně

Kdybych si měla tipnout, kdo vymyslel mrazák dala bych ruku na to, že to byl Angličan. Nebyl, byl to Skot.

10.12.2019 v 9:04 | Karma článku: 45.02 | Přečteno: 9746 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Doba názorová

Lidstvo zažilo dobu kamennou, bronzovou, železnou a nyní jsme se ocitli v době názorové. Vypadá to, že se přes noc každý stal odborníkem na výživu, výchovu psů, plasty, udržitelnou módu, Brexit i hokejovou taktiku.

5.12.2019 v 9:00 | Karma článku: 32.60 | Přečteno: 1624 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Jak jsem zatoužila mít velkej zadek

Jsem k sobě zdravě kritická, a tak jsem v průběhu let řešila nadité tváře, povolené břišní svalstvo, roztřepený vlasy, ovarová kolena, příliš velká nebo příliš malá prsa, to podle nálady, ale nikdy mě nenapadlo řešit zadek.

27.11.2019 v 9:03 | Karma článku: 44.47 | Přečteno: 9425 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Servírkou v Londýně

Jsou jen jedni typy hostů – ti otravní. Po letech obsluhování v hospodě, už ani jiní existovat nemohli.

12.11.2019 v 9:07 | Karma článku: 45.40 | Přečteno: 14785 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Anna Svobodová

Tak jsem tady. Po roce.

Odešel mi tatinek. Akutní leukemie je krutá. A v samém závěru smrt rychlá. Pořád mám před očima toho stařečka, kterého jsem v Ostravě na Fifejdách stihla o víkendu pohladit... Ale už malinko veseleji. Máme přece nádherný advent.

12.12.2019 v 15:54 | Karma článku: 12.06 | Přečteno: 282 | Diskuse

Pavel Remeš

Proč mám rád vánoce

Někde jsem tu četl příspěvek Proč nemám ráda Vánoce. Kvůli vyváženosti, která je v médiích potřeba, jsem se rozhodl napsat blog Proč mám rád Vánoce. Miluji ji od dětství až doposud (je mi 53) a milovat je budu navždy. Tak přísahám

12.12.2019 v 9:51 | Karma článku: 14.84 | Přečteno: 220 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Židovský humor XIV

Nauč se smát aniž bys plakal, praví hebrejské přísloví. Další porce anekdot pro pobavení a třeba i zamyšlení.

12.12.2019 v 8:18 | Karma článku: 14.98 | Přečteno: 202 | Diskuse

Ludek Bouska

Chci si splnit svůj sen ...

Chci se podělit o osobní příběh s kartami. Začínám dělat to, co jsem celý život toužil dělat. A vlastně se k tomu nikdy pořádně nedostal. Je to otevřené, teď začínám a třeba se to povede. Nechci psát "až to bude jasné". Teď není...

12.12.2019 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Jasné přesvědčení, žádné pochybnosti

Člověk je omezen nejen svými smysly, ale i svou myslí. Mysl dokáže neuvěřitelné věci. Může leccos vymyslet, může se zahltit myšlenkami, a to jak pozitivními, tak negativními.

11.12.2019 v 16:49 | Karma článku: 6.82 | Přečteno: 122 | Diskuse
Počet článků 85 Celková karma 43.10 Průměrná čtenost 5184

Češka o životě v Anglii s etiopským mužem a britským psem. 

NOVINKY:

 

V současné době probíhá crowfundingová kampaň na knihu Holka od Big Benu aneb Můj černobílý svět

 

Kontaktovat mě můžete na burgerovakristyna@icloud.com nebo mě také najdete na www.mujcernobilysvet.com

Najdete na iDNES.cz