Tradiční anglická hospoda
Tradiční anglické hospůdky bývají fotogenické. Spousta dřevěného obložení, láhve alkoholu vyskládané na policích až po strop, nepřeberné množství piv, personál v uniformách, obrazy na zdech a koberce na podlaze.
Oči vám polezou z důlku a když se vám poštěstí, dokonce si najdete i místo k sezení. Kydnete si za stůl a v duchu si přeříkáte, jak správně říct “One fish and chips, plíííz!”. Nervózně vyhlížíte vnadnou servírku a očekáváte, že se vás přijde zeptat, co to bude. Ta však jen poletuje okolo a moc si vás nevšímá. Typicky česky vás to trošku vytočí, ale pro jistotu zkontrolujete, jestli vám nekouká sláma z bot. Nebojte, nekouká. V Anglii je normální, že se v hospodách většinou neobsluhuje.
Hezky si prolítněte jídelní lístek, najděte si číslo vašeho stolku a šupky dupky objednat na bar. Pití i jídlo.
Pokud nemáte zrovna oxfordskou angličtinu a patříte do skupiny stydlivý Čech, který se bojí, že se ztrapní, není se čeho bát. Jsem si jistá, že Dorota nebo Giovanni, který vás budou obsluhovat za barem jsou maximálně o lekci napřed.
Ne, nikdo vám nepomůže odnést drinky ke stolu, takže to pivo za tři kila s velkou pravděpodobností rozbryndáte po podlaze, protože ho točí až úplně po okraj.
Jako správný tůrista, jste pravděpodobně přišli na fish and chips. Pokud byste přeci jen zatoužii po trošku větší divočině, můžete si dát hranolky, hranolky anebo hranolky. Hranolky se podávají úplně ke všemu. Oprávněně jsou Angličané nejtlustějším národem západní Evropy.
Na jídeláku zpravidla najdete ham, egg and chips a je to přesně to, co název napovídá. Plátek studené šunky, na kterou je kydnutý volské oko a aby to mělo trochu barvy, musí tam fláknout, jak jinak než hrášek.
Pak tady máme tolik oblíbený banger, už vidím, jak si neznalý turista vyhledává spojení ve slovníku a vyjde mu, že dostane petardu, očekává cosi cizokrajného a oni mu přinesou párek s bramborovou kaší zalitý tunou šťávy a samozřejmě, jak pozorný čtenář tuší, hrášek. Někde za Londýnem musí být ohromné plantáže hrášku.
Není zbytí, teď už musíme zabrousit do vysoké gastronomie aneb existují i jídla, která se musí vařit, nejen smažit. Slané koláče. Celkem dobrý nápad, ale zpracování většinou pokulhává. Základní náplní je tradičně steak se šťávou, ledvinky se šťávou nebo kuře a žampiony. Ráda bych řekla, jak to chutná, ale množství té šťávy uvnitř a okolo většinou koláč hodně rozblemtá a jaksi můj žaludek odmítá přijmout něco, co vypadá, jak když už to někdo konzumoval přede mnou. Nicméně pokud jste odvážný, dejte mi vědět, jaký to bylo.
Naštěstí Angličané kolonizovali kde, co a kde koho, a tak některá jídla převzali a s použitím lokálních surovin je nazývají tradičními. Mám na mysli kari. Tikka masala je součástí anglické kuchyně, vždyť přeci kokos a mandle rostou každému Angličanovi na zahradě.
Je libo pudink? Ne, nemám na mysli vanilkovou třesavkovou kejdu s škraloupem navrchu. Pudinkem Angličané nazývají vše, co může být charakterizováno jako dezert. Na dezertním lístku nikdy nesmí chybět fudge cake (čokoládový dort), cheesecake, crumble a bread and butter. Určitě vás zaujali poslední dva, bohužel crumble je jen horké ovoce posypané drobenkou a bread and butter není chleba s máslem nýbrž variace klasické žemlovky.
Jako velkou milovnici všeho uječeného, považuji za nejvíc geniální nápad zákaz vstupu dětem po určité hodině. Zpravidla po deváté už žádné fakáně v hospodě neuvidíte. Čtvrtky, pátky a soboty na vše dohlíží vyhazovači. Poctivě zkontrolují občanku, obsah vaší kabelky a v případě, že byste přišli již v lehce podroušeném stavu, nebudete vpuštěni dovnitř. Nebojte, o nic nepřijdete, protože Angličani zas tak velký pařmeni nejsou, a tak hospody zavírají zpravidla v jedenáct. O víkendu o hodinu později.
Raději si přivstaňte a nenechte si ujít, anglickou snídani, protože nic lepšího na zabití ranní kocoviny neexistuje. Krom neděle, kdy se nesmí servírovat alkohol před dvanáctou, doporučuji spláchnout hezky pivečkem, čaj s mlíkem nechte suchým Angličanům.
Kristýna Burgerová
Tak jsem se dočkala!
Dostat TEN prstýnek po osmi letech vztahu je jako dostat k osmnáctým narozeninám vysněnou barbínu s ohýbacími koleny.
Kristýna Burgerová
Jak jsem zatoužila podnikat - zase
Po obhlédnutí pracovního trhu, mě začaly opět jímat podnikatelské choutky. Přemýšlím, že možná než hledat si práci, by bylo lepší obnovit nějaký ten byznys.
Kristýna Burgerová
Móderní firemní kultůra
Už dorazila i do Čech. Po dvou měsících zabydlování se v Praze a obhlížení terénu = pospávání na gauči u Netflixu, jsem si řekla, že by bylo celkem fajn si najít práci.
Kristýna Burgerová
To by se v Česku nestalo!
Myslela jsem si, že neexistuje nic horšího než anglická byrokracie. Myslela jsem si to pouze do té doby, než jsem se přestěhovala zpátky do Čech.
Kristýna Burgerová
Kdo z koho aneb návrat do rodné vlasti
Pětkrát za den mě někdo seřve a dvakrát šlápnu do psího výkalu. Návrat do Čech po 8 letech. Vždyť se toho zase tolik změnit nemohlo nebo ano?
Kristýna Burgerová
A kdy bude miminko?
Věta, kterou by měli zakázat a každého, kdo se jí odváží vyslovit, bych poslala se bosého projít po kostičkách z lega.
Kristýna Burgerová
Maso je vražda aneb veganské šílenství
Kde jsou ty doby, kdy vegani žrali bílou tofu sádru a po nocích se snažili rozžvejkat sójové kostky, které měli k obědu.
Kristýna Burgerová
Jak jsem čekala na prstýnek
Zoufalé ženy dělají zoufalé věci aneb když se romantický akt promění v honbu za diamantem. Žádost o ruku jsem očekávala po dvou měsících randění, po 7 letech prsteníček stále zel prázdnotou.
Kristýna Burgerová
Anglické krasavice
Říká se, že krása anglických žen a jejich kuchařské umění vyhnaly Angličany na moře a udělaly z Anglie námořní velmoc. Jak je to doopravdy?
Kristýna Burgerová
Český bratr tě slyší
Co všechno se dozvíte, když si Češi myslí, že jim nikdo nerozumí aneb poslouchat cizí rozhovory se (ne)vyplácí.
Kristýna Burgerová
Koronavirus v Anglii aneb hysterie prodává
Když Británii po letech přestal děsit Brexit, bylo nutné objevit nového nepřítele. Jak se šílí kvůli koronaviru v Anglii?
Kristýna Burgerová
Londotřesky
aneb když si naplánujete romantický víkend, za který by se nemusel stydět nejeden režisér hollywoodských slaďáků a vznikne Troškova komedie.
Kristýna Burgerová
Život se skrblíkem
Říká se, kdo šetří, má za tři. V Londýně bych toto přísloví přetransformovala na kdo šetří, má na pivo a protože pivo já tuze ráda, šetřím kde se dá.
Kristýna Burgerová
Příhody z polské Anglie
Snažit se vyhýbat Polákům v Londýně je stejné jako doufat, že nebude v Anglii týden pršet. Možné, ale velmi nepravděpodobné.
Kristýna Burgerová
Dej to nej aneb nechtěné dárky
Rozmohl se nám tady takový nešvar, a to být originální za každou cenu. Přitom flaškou a knížkou nezarmoutíš, teda aspoň mě ne!
Kristýna Burgerová
Šťastná a veselá hysterie
aneb když se necháte zastrašit Brexitem a myslíte si, že strávíte poklidné svátky na Britských ostrovech.
Kristýna Burgerová
Nákupní šílenství
Vždycky jsem měla oko na dobré kaufy, zvlášť pak na ty pořízené z internetu putující z druhého konce světa.
Kristýna Burgerová
Jak jsem se stala spisovatelkou
Pár měsíců před třicítkou mě přepadla deprese. Vdaná nejsem, děti nemám (ráda) a i můj papírovej pes má větší kariéru než já.
Kristýna Burgerová
Pod pokličkou aneb cesta do pekla anglické kuchyně
Kdybych si měla tipnout, kdo vymyslel mrazák dala bych ruku na to, že to byl Angličan. Nebyl, byl to Skot.
Kristýna Burgerová
Doba názorová
Lidstvo zažilo dobu kamennou, bronzovou, železnou a nyní jsme se ocitli v době názorové. Vypadá to, že se přes noc každý stal odborníkem na výživu, výchovu psů, plasty, udržitelnou módu, Brexit i hokejovou taktiku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5257x
Vzhledem k nénaročnému životu prvomatky se může stát, že se její vydání posune na rok 2038.