Tradiční anglická hospoda

18. 09. 2019 9:00:00
Není hospoda jako hospoda! Jak se liší ta anglická od té české? Na co se připravit a co vás čeká a nemine kromě smažené ryby s hranolkama, spousty octa, piva bez pěny a nevšímavého personálu?

Tradiční anglické hospůdky bývají fotogenické. Spousta dřevěného obložení, láhve alkoholu vyskládané na policích až po strop, nepřeberné množství piv, personál v uniformách, obrazy na zdech a koberce na podlaze.

Oči vám polezou z důlku a když se vám poštěstí, dokonce si najdete i místo k sezení. Kydnete si za stůl a v duchu si přeříkáte, jak správně říct “One fish and chips, plíííz!”. Nervózně vyhlížíte vnadnou servírku a očekáváte, že se vás přijde zeptat, co to bude. Ta však jen poletuje okolo a moc si vás nevšímá. Typicky česky vás to trošku vytočí, ale pro jistotu zkontrolujete, jestli vám nekouká sláma z bot. Nebojte, nekouká. V Anglii je normální, že se v hospodách většinou neobsluhuje.

Hezky si prolítněte jídelní lístek, najděte si číslo vašeho stolku a šupky dupky objednat na bar. Pití i jídlo.

Pokud nemáte zrovna oxfordskou angličtinu a patříte do skupiny stydlivý Čech, který se bojí, že se ztrapní, není se čeho bát. Jsem si jistá, že Dorota nebo Giovanni, který vás budou obsluhovat za barem jsou maximálně o lekci napřed.

Ne, nikdo vám nepomůže odnést drinky ke stolu, takže to pivo za tři kila s velkou pravděpodobností rozbryndáte po podlaze, protože ho točí až úplně po okraj.

Jako správný tůrista, jste pravděpodobně přišli na fish and chips. Pokud byste přeci jen zatoužii po trošku větší divočině, můžete si dát hranolky, hranolky anebo hranolky. Hranolky se podávají úplně ke všemu. Oprávněně jsou Angličané nejtlustějším národem západní Evropy.

Na jídeláku zpravidla najdete ham, egg and chips a je to přesně to, co název napovídá. Plátek studené šunky, na kterou je kydnutý volské oko a aby to mělo trochu barvy, musí tam fláknout, jak jinak než hrášek.

Pak tady máme tolik oblíbený banger, už vidím, jak si neznalý turista vyhledává spojení ve slovníku a vyjde mu, že dostane petardu, očekává cosi cizokrajného a oni mu přinesou párek s bramborovou kaší zalitý tunou šťávy a samozřejmě, jak pozorný čtenář tuší, hrášek. Někde za Londýnem musí být ohromné plantáže hrášku.

Není zbytí, teď už musíme zabrousit do vysoké gastronomie aneb existují i jídla, která se musí vařit, nejen smažit. Slané koláče. Celkem dobrý nápad, ale zpracování většinou pokulhává. Základní náplní je tradičně steak se šťávou, ledvinky se šťávou nebo kuře a žampiony. Ráda bych řekla, jak to chutná, ale množství té šťávy uvnitř a okolo většinou koláč hodně rozblemtá a jaksi můj žaludek odmítá přijmout něco, co vypadá, jak když už to někdo konzumoval přede mnou. Nicméně pokud jste odvážný, dejte mi vědět, jaký to bylo.

Naštěstí Angličané kolonizovali kde, co a kde koho, a tak některá jídla převzali a s použitím lokálních surovin je nazývají tradičními. Mám na mysli kari. Tikka masala je součástí anglické kuchyně, vždyť přeci kokos a mandle rostou každému Angličanovi na zahradě.

Je libo pudink? Ne, nemám na mysli vanilkovou třesavkovou kejdu s škraloupem navrchu. Pudinkem Angličané nazývají vše, co může být charakterizováno jako dezert. Na dezertním lístku nikdy nesmí chybět fudge cake (čokoládový dort), cheesecake, crumble a bread and butter. Určitě vás zaujali poslední dva, bohužel crumble je jen horké ovoce posypané drobenkou a bread and butter není chleba s máslem nýbrž variace klasické žemlovky.

Jako velkou milovnici všeho uječeného, považuji za nejvíc geniální nápad zákaz vstupu dětem po určité hodině. Zpravidla po deváté už žádné fakáně v hospodě neuvidíte. Čtvrtky, pátky a soboty na vše dohlíží vyhazovači. Poctivě zkontrolují občanku, obsah vaší kabelky a v případě, že byste přišli již v lehce podroušeném stavu, nebudete vpuštěni dovnitř. Nebojte, o nic nepřijdete, protože Angličani zas tak velký pařmeni nejsou, a tak hospody zavírají zpravidla v jedenáct. O víkendu o hodinu později.

Raději si přivstaňte a nenechte si ujít, anglickou snídani, protože nic lepšího na zabití ranní kocoviny neexistuje. Krom neděle, kdy se nesmí servírovat alkohol před dvanáctou, doporučuji spláchnout hezky pivečkem, čaj s mlíkem nechte suchým Angličanům.

Autor: Kristýna Burgerová | středa 18.9.2019 9:00 | karma článku: 44.81 | přečteno: 14264x

Další články blogera

Kristýna Burgerová

Anglická televize aneb zlatej Soukup

Naše rodina se rozrostla, už jsme nebyli čtyři, ale bylo nás pět. Dva lidi, dva psi a televize. Důvodem ke koupi tohohle ďábelského přístroje byl fotbal.

18.10.2019 v 10:49 | Karma článku: 37.71 | Přečteno: 5293 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Hledám práci zn.: Beru cokoliv!

Peníze a kus žvance nejsou všechno. Příběh o tom, že ne vždy se vyplatí opustit bezpečí komfortní zóny.

1.10.2019 v 9:24 | Karma článku: 43.98 | Přečteno: 9995 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Novodobé otroctví aneb za prací do Londýna

Vyplatí se ještě vyrazit do Londýna za prací? Na co se připravit a proč je lepší stát za barem než sedět v kanclu?

27.9.2019 v 9:05 | Karma článku: 44.95 | Přečteno: 18321 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Kristýna Burgerová

Anglická televize aneb zlatej Soukup

Naše rodina se rozrostla, už jsme nebyli čtyři, ale bylo nás pět. Dva lidi, dva psi a televize. Důvodem ke koupi tohohle ďábelského přístroje byl fotbal.

18.10.2019 v 10:49 | Karma článku: 37.71 | Přečteno: 5293 | Diskuse

Iva Marková

Rodinný sraz

V sobotu jsme měli sraz rodu z otcovy strany – tedy on, jeho dvě sestry a jejich děti s životními partnery a dalšími potomky.

17.10.2019 v 9:20 | Karma článku: 21.42 | Přečteno: 533 | Diskuse

Michaela Piontková

Pointa Piontkové

Aneb fejeton pro všechny, kdož vyrůstali s nevyslovitelným příjmením. Proč jsem si musela čtyřikrát zkontrolovat název, než jsem klikla na tlačítko "publikovat", se dozvíte na konci článku.

13.10.2019 v 20:02 | Karma článku: 15.20 | Přečteno: 310 | Diskuse

Michal Doležel

Krematorium - kapitola páta

Aneb, jak vypadá pracovní týden a co všechno obřadník vlastně dělá. Takový pohled zadními dveřmi na neobvyklou práci

13.10.2019 v 1:10 | Karma článku: 12.99 | Přečteno: 399 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Spoléhám na Tvoji sílu

V některých překladech dochází ve 20. žalmu ke zvláštní změně. Prvních šest veršů je psáno v jednotném čísle, od sedmého verše pak David pokračuje v čísle množném.

11.10.2019 v 20:10 | Karma článku: 11.26 | Přečteno: 132 | Diskuse
Počet článků 80 Celková karma 43.57 Průměrná čtenost 4284

Češka o životě v Londýně s etiopským mužem a britským psem.

Úchylačka na zdravou stravu a kuchyni s chorobnou touhou sežrat něco prasáckého. Odpůrce všeho sladkého, zejména zmrzliny a čokolády.

Alkoholička na každodenní odvykačce, protože tohle pivo bylo vážně to poslední. Milovnice čerstvých květin, voňavých svíček a přírody, která se nedopatřením ocitla v betonové džungli zvané Londýn. A v neposlední řadě líný snílek, který si stále myslí, že se dá něco napsat i bez psaní.

 

@muj.cernobily.svet

www.mujcernobilysvet.com

Najdete na iDNES.cz