Homolkovic u moře

9. 07. 2019 9:00:00
Rok se s rokem sešel. Léto a doba dovolených je tu a Češi se zase vydávají objevovat krásy cizích krajů.

Už ne do Chorvatska s fuseklema v sandálech, igelitkou a májkou v batohu. Více jak čtvrt milionu se jich vydává do země faraonů, i když si většina jen kydne na lehátko a místo probádávání pyramid probádávají, co všechno je v ceně all inclusive.

Vydávají se na křížovou cestu kázat, ženejlepší zlatavý mok se pije v Čechách a ten místní se nedá pozřít, i když vlastně, když jsme za to už zaplatili. Lup tam další půllitříček.

Stejně tak naši, už patnáct let dobrovolně jezdí na egyptský výplach střev. Kdo v Egyptě nechytil faraonovu nemoc jakoby tam ani nebyl.

Panika začíná již několik dní před odletem, každoročně se kupují nové kufry, protože ty fajn skořepiny z Primarku se už zase rozpadly. I přesto, že bydlí patnáct minut od letiště, vydávají se na cestu s pěti hodinovým předstihem. Aspoň má máma čas pokecat si s pozemním personálem a zažádat o nouzový východ, aby měli víc místa na nohy.

Mohla by poprosit o nouzový východ?”

Umíte anglicky?”

Samozřejmě”

Bla bla bla...!”, spustí ženská za přepážkou anglicky.

Já samozřejmě chápu, co říkáte, ale teď na mě anglicky mluvit nemusíte.”, zatváří se máma suverénně a spiklenecky mrkne. Dostává letenky se sedadly u nouzáku a odchází s vítězoslavným úsměvem. Nemá totiž ponětí, co ta ženská za překážkou, v tý angličtině, mlela.

A pak nastávají ty situace, takřka rituály, které se každoročně opakují.

Homolkovic pravidelně mívají problém s trezorem, který prostě nejde zamknout a pravidelně kvůli trezoru vyžadují nový pokoj. Nebyl by to zas až takový problém, kdyby si opět pravidelně nevybalili celou garderóbu a dvě stě lahviček opalovacích krémů do skříně. Takže následuje hodinové balení, aby o dvoje dveře dál, mohli zase půl hodiny vybalovat a zjistit, že nejdou zamknout dveře a opět otravovat chudáka na recepci.

I když jsou na dovolené, vstávají v půl šesté. Máma, protože by jí mohlo utéct pár minut na slunku a přijela by míň opálená než Blažková od vedle a táta si musí zasportovat. Přeci jen celodenní válení na pláži by mohlo mít negativní dopad na jeho figuru.

Na rozdíl od dob minulých, kdy jsme se těšily, až naši vypadnout a my se ségrou uděláme na baráku takovou párty, že vajgly a zátky od piva budeme z bazénové filtrace vyndávat ještě na Vánoce, jsme teď neustále pod dohledem. Ty tam jsou ty doby, kdy esemeska z dovolené stála dvanáct kaček a rodiče se zmohli na „Dojeli jsme, vše v pořádku!“ teď je všude wifina a tak krom toho, že si na dálku přes webku můžou zkontrolovat, jak se ségra hezky stará o dům a jestli zalévá muškáty na balkóně, jsme také zásobované milionem fotek. Máma u palmy, táta u palmy. Máma u bazénu, táta u bazénu. Máma na pláži, táta na pláži.

A to pravé drama nastává po návratu – musíme se přeci kouknout na těch pět milionů rozmazaných fotek rybiček. Díky bohu, že už nežiju v Česku, jsem ušetřena.

Autor: Kristýna Burgerová | úterý 9.7.2019 9:00 | karma článku: 33.47 | přečteno: 4396x

Další články blogera

Kristýna Burgerová

Miluj souseda svého!

Multikulti soužití v Londýně. Nikdy nemůže být tak špatně, aby nemohlo být hůř aneb když vám sousedi pravidelně pouští žilou.

14.8.2019 v 9:01 | Karma článku: 34.75 | Přečteno: 1870 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Anglie, země kruhových objezdů

Koupě auta v Londýně aneb potřebujete auto ve městě, kde funguje jedenáct linek metra a na osm tisíc autobusových spojení?

6.8.2019 v 9:00 | Karma článku: 30.37 | Přečteno: 1139 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Nebojte se, on nic neudělá!

Slyšela jsem typickou větu pět vteřin před tím, než se mi zrzavý smeták zakousl do mého, tehdy pětiměsíčního, štěněte staforda, které šlo spokojeně na vodítku.

30.7.2019 v 9:00 | Karma článku: 36.41 | Přečteno: 2032 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Setkání s Američankou horší než setkání s blbcem

aneb slovy klasika kdyby blbost nadnášela půl Ameriky s Trumpem v čele, se vznáší jak balónek na Matějský pouti.

16.7.2019 v 9:36 | Karma článku: 47.47 | Přečteno: 29603 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

M Korotvička

Pane Ježíši, už zas je tu jednadvacátý srpen.

Fakticky jsem se už několikrát zařekl. Nenecháš se vtáhnout do dění u nás. Nejde to. Je to osobní a útočí to na mé zásady, které do nás nalili rodiče. Otec. Obdivovatel demokracie bez odvahy za komunistů zdrhnout. Patří mi to.

20.8.2019 v 21:40 | Karma článku: 6.98 | Přečteno: 146 | Diskuse

Jan Vargulič

Čas, jenž děsí nás..

Bojíte se stárnutí, znepokojuje vás neúprosné plynutí času? Odstěhujte se na ostrov Sommaroy v severním Norsku, kde chtějí zrušit měření času a vyhlásit první bezčasovou zónu na světě. Hodinky s sebou neberte, zahoďte je do moře..

19.8.2019 v 8:15 | Karma článku: 7.24 | Přečteno: 94 | Diskuse

Patrik Juda

Hvězdná pěchota na iDNES aneb Svět se řítí do záhuby a to do dvanácti let!

Prožívají ekologický žal a organizují stávky. Je jim na nic a úzko z té klimatické krize, protože Svět se prý řítí do záhuby. Nemáme čas! Za vše má vinu Evropa! Gréta má smysl a musíme stávkovat! Nelétají a maturitu ještě nemají..

18.8.2019 v 12:05 | Karma článku: 42.27 | Přečteno: 1715 | Diskuse

Patrik Juda

Súdánec ubodal v Británii mladou ženu. Odmítla s ním sex.

Útoky nožem v Británii! Tolik ho její odmítnutí naštvalo, že se rozhodl jí dát lekci. Po patnácti bodnutích, což byla ta lekce zbyly z nože tři kusy. Vím, že umírám stihla ještě říci. Jedinou její provokací bylo, že jej odmítla...

18.8.2019 v 11:01 | Karma článku: 40.64 | Přečteno: 1751 | Diskuse

Vladimíra Frančáková

Osamělost?

Deníčku můj, přiznám se, že jsem ti původně chtěla vyprávět o tom, jakým způsobem rozeznávám lidi. Měla jsem totiž pocit, že jsem ten příhodný moment už propásla. Důvod je jasný. Jsem přece nevidomá.

18.8.2019 v 0:00 | Karma článku: 11.69 | Přečteno: 190 | Diskuse
Počet článků 74 Celková karma 37.14 Průměrná čtenost 2909

Češka o životě v Londýně s etiopským mužem a britským psem.

Úchylačka na zdravou stravu a kuchyni s chorobnou touhou sežrat něco prasáckého. Odpůrce všeho sladkého, zejména zmrzliny a čokolády.

Alkoholička na každodenní odvykačce, protože tohle pivo bylo vážně to poslední. Milovnice čerstvých květin, voňavých svíček a přírody, která se nedopatřením ocitla v betonové džungli zvané Londýn. A v neposlední řadě líný snílek, který si stále myslí, že se dá něco napsat i bez psaní.

 

@muj.cernobily.svet

www.mujcernobilysvet.com

Najdete na iDNES.cz