Šťastná a veselá hysterie
Život míní a Angličané mění, a tak když vyšlo najevo, že se Brexit odsune až na leden, vzhledem k našim čtyřnohým miláčkům, bylo již pozdě měnit plány. Po několika letech se nechystáme na vánoční svátky do Čech. Žádná dvaceti hodinová cesta autem s kufrem plných dárků, žádné objíždění příbuzenstva. Jen obžerství a pěstování alkoholismu.
Nakupování dárků jsem nechala na povánoční výprodeje a s úklidem jsem se rozhodla počkat do jara. Stejně se jehličím v domě zase nadělá. Trošku mě trápilo, že přes okna nebylo poznat jestli je den nebo noc, ale jelikož se vysouvají nahoru, nebyla šance je umýt. Navíc nepřijede nikdo, kdo by to mohl okomentovat - zdravím tě tati - takže to vypadalo, že advent prožijeme ve dvou a v poklidu.
Jako nezaměstnaná rádoby spisovatelka jsem vycházela jen do parku a do fitka, takže mě veškeré vánoční šílenství minulo. Mě, vánoční úchyla, který je schopný navlíct Santa Clausovskou čepici i na chudáka psa.
Nezneklidnily mně ani instapizdy, které pravidelně přidávaly fotky ze kterých cákala vánoční atmosféra jako voda z kádí na kapry.
Až Meba mi rozhodil otázkou, kterou nechce před Vánoci slyšet žádná žena a to, kdy se chystám péct ty malinkaté cookies. Jelikož jsem za poslední tři mesíce přibrala i u palců na nohou a oči se mi v naditých tvářích smrskly do dvou japonských škvírek, odbyla jsem ho tím, že cukroví rozhodně nepeču a ať si koupí Oreo v Tescu a neotravuje.
On se ale odbýt nenechal a dožadoval se plnění vánočních povinností, a tak jsem zadělala linecký. S nadšením odpovídající návštěvě zubaře, jsme se vydali pro vánoční stromeček. Za dvoumetrové koště jsme zaplatili osmdesát liber. Po příjezdu domů se ho Meba jal upravovat dlátem a kladívkem, aby se vešel do stojánku. Nejsem si jistá, jestli mě víc naštvala odštíplá dlaždice od dláta nebo fakt, že po renovaci kuchyně se nám stromek nikam nevejde. Dali jsme ho do jediného volného rohu, čímž jsme zablokovali dveře do horního patra. Byla jsem ochotná bivakovat celé svátky v kuchyni, ale vzhledem ke koupelně umístěné v horním patře, to bylo rozhodnutí vcelku nepraktické. Půlku stromku jsme museli odříznout. Teď se už do patra, když dostatečně zatáhneme břicho, dostaneme.
Nabuzená tou novou vánoční atmosférou jsem na postel navlíkla povlečení se sobama a v Lidlu koupila věnec ozdobený skořicí. Byl původně na dveře, ale po přidání čtyř svíček se proměnil ve věnec adventní. Druhou neděli ta skořice od svíček chytla a do výšky šlehaly půlmetrové plameny.
Nevzdala jsem to a inspirována instapizdou jsem se rozhodla zavěsit adventní kalendář na zeď. Na procházce v parku jsem čoklům sebrala klacek s kterým si hráli, obmotala ho světýlkama, připevnila na něj adventní kalendář a za pomocí průhledných, zeď nedevastujících a super pevných háčků, celou tu slávu pověsila na zeď. Když jsem ráno přišla, ležela na zemi i s kusem omítky. V tu chvíli jsem na Vánoce rezignovala.
Meba plně ponořen do českých tradic to nevzdává a stále chce jet koupit kapra na londýnské rybí trhy. Po Štědrém dnu čekejte článek o uvízlé kapří kůstce v krku. Šťastné a veselé Vánoce!
poznámka autorky: Přidala jsem autentické fotky, abych zase nebyla obviněna z nereálnosti historky. Omlouvám se za absenci fotky hořícího věnce, uhasili jsme ho dřív, než jsme ho stihli vyfotit.
Kristýna Burgerová
Tak jsem se dočkala!
Dostat TEN prstýnek po osmi letech vztahu je jako dostat k osmnáctým narozeninám vysněnou barbínu s ohýbacími koleny.
Kristýna Burgerová
Jak jsem zatoužila podnikat - zase
Po obhlédnutí pracovního trhu, mě začaly opět jímat podnikatelské choutky. Přemýšlím, že možná než hledat si práci, by bylo lepší obnovit nějaký ten byznys.
Kristýna Burgerová
Móderní firemní kultůra
Už dorazila i do Čech. Po dvou měsících zabydlování se v Praze a obhlížení terénu = pospávání na gauči u Netflixu, jsem si řekla, že by bylo celkem fajn si najít práci.
Kristýna Burgerová
To by se v Česku nestalo!
Myslela jsem si, že neexistuje nic horšího než anglická byrokracie. Myslela jsem si to pouze do té doby, než jsem se přestěhovala zpátky do Čech.
Kristýna Burgerová
Kdo z koho aneb návrat do rodné vlasti
Pětkrát za den mě někdo seřve a dvakrát šlápnu do psího výkalu. Návrat do Čech po 8 letech. Vždyť se toho zase tolik změnit nemohlo nebo ano?
Kristýna Burgerová
A kdy bude miminko?
Věta, kterou by měli zakázat a každého, kdo se jí odváží vyslovit, bych poslala se bosého projít po kostičkách z lega.
Kristýna Burgerová
Maso je vražda aneb veganské šílenství
Kde jsou ty doby, kdy vegani žrali bílou tofu sádru a po nocích se snažili rozžvejkat sójové kostky, které měli k obědu.
Kristýna Burgerová
Jak jsem čekala na prstýnek
Zoufalé ženy dělají zoufalé věci aneb když se romantický akt promění v honbu za diamantem. Žádost o ruku jsem očekávala po dvou měsících randění, po 7 letech prsteníček stále zel prázdnotou.
Kristýna Burgerová
Anglické krasavice
Říká se, že krása anglických žen a jejich kuchařské umění vyhnaly Angličany na moře a udělaly z Anglie námořní velmoc. Jak je to doopravdy?
Kristýna Burgerová
Český bratr tě slyší
Co všechno se dozvíte, když si Češi myslí, že jim nikdo nerozumí aneb poslouchat cizí rozhovory se (ne)vyplácí.
Kristýna Burgerová
Koronavirus v Anglii aneb hysterie prodává
Když Británii po letech přestal děsit Brexit, bylo nutné objevit nového nepřítele. Jak se šílí kvůli koronaviru v Anglii?
Kristýna Burgerová
Londotřesky
aneb když si naplánujete romantický víkend, za který by se nemusel stydět nejeden režisér hollywoodských slaďáků a vznikne Troškova komedie.
Kristýna Burgerová
Život se skrblíkem
Říká se, kdo šetří, má za tři. V Londýně bych toto přísloví přetransformovala na kdo šetří, má na pivo a protože pivo já tuze ráda, šetřím kde se dá.
Kristýna Burgerová
Příhody z polské Anglie
Snažit se vyhýbat Polákům v Londýně je stejné jako doufat, že nebude v Anglii týden pršet. Možné, ale velmi nepravděpodobné.
Kristýna Burgerová
Dej to nej aneb nechtěné dárky
Rozmohl se nám tady takový nešvar, a to být originální za každou cenu. Přitom flaškou a knížkou nezarmoutíš, teda aspoň mě ne!
Kristýna Burgerová
Nákupní šílenství
Vždycky jsem měla oko na dobré kaufy, zvlášť pak na ty pořízené z internetu putující z druhého konce světa.
Kristýna Burgerová
Jak jsem se stala spisovatelkou
Pár měsíců před třicítkou mě přepadla deprese. Vdaná nejsem, děti nemám (ráda) a i můj papírovej pes má větší kariéru než já.
Kristýna Burgerová
Pod pokličkou aneb cesta do pekla anglické kuchyně
Kdybych si měla tipnout, kdo vymyslel mrazák dala bych ruku na to, že to byl Angličan. Nebyl, byl to Skot.
Kristýna Burgerová
Doba názorová
Lidstvo zažilo dobu kamennou, bronzovou, železnou a nyní jsme se ocitli v době názorové. Vypadá to, že se přes noc každý stal odborníkem na výživu, výchovu psů, plasty, udržitelnou módu, Brexit i hokejovou taktiku.
Kristýna Burgerová
Jak jsem zatoužila mít velkej zadek
Jsem k sobě zdravě kritická, a tak jsem v průběhu let řešila nadité tváře, povolené břišní svalstvo, roztřepený vlasy, ovarová kolena, příliš velká nebo příliš malá prsa, to podle nálady, ale nikdy mě nenapadlo řešit zadek.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5257x
Vzhledem k nénaročnému životu prvomatky se může stát, že se její vydání posune na rok 2038.