Cestování se postará, abyste vypadali jako fotografie v cestovním pasu!

18. 03. 2019 9:42:02
Aneb když si po dovolené potřebujete vzít dovolenou. Ne, vše jde vždy hladce podle plánu. Kort když ty plány vytváří agresivní blondýna a flegmatický Etiopan.

Zatímco čekáme na výdej víz, rezervuji noc v hotelu. Teda v hotelu, v romantické chýši přímo na pláži. Jako jo, mohli jsme jet do tranzitního hotelu na půl cesty mezi letištěm a přístavem se snídaní a horkou sprchou za pár dolarů. Oddychnout si po tom hororu na letišti, vyspat se, ráno chytit trajekt a vydat se na Zanzibar, kde máme zaplacený hotel. Ale to né, to by Kristýna nesměla být dilina a nechtěla jet rovnou na pláž. V osm večer, když západ slunce je před sedmou.

Recenze na internetu je jedna věc, realita druhá. Chýše to teda byla, romantická nikoliv. Nemáme elektřinu, a tak si svítíme mobilem, který se každou chvíli vybije. Moře, ehm oceán, je tam někde venku, ve tmě. O teplé sprše stále jen sním a kadibudka je oproti zdejší koupelně luxus.

Ráno donutím Mebu se jít projít po pláži, když už ji máme před vstupním otvorem do naší chýše. A pak šup do taxíku a rychle na Zanzibar. No rychle. Taxikář se z nás snaží vytřískat co se dá, a tak prý, že jestli chceme jet po mostě, musíme mu zaplatit extra. Meba už natahuje ruku s dolary.

“On jako nevěděl, že pojedeme po mostě? Asi ten most tu postavili mezi tím, co na nás čekal, ne? Jsi nikdy nepoužil UBER? Objednáš, peníze ti strhnou z karty a hotovo dvacet!”, vytrhnu Mebovi dolary z ruky.

Podobnou taktiku na nás zkouší v pobočce, kde prodávají jízdenky na trajekt.

“180 dolarů za dva lístky?”, jeden má stát čtyřicet. Dobrý pokus. Nakonec se dohodneme na lístku za třicetpět. Trošku Pyrrhovo vítězství, protože místo rychlolodí jedeme starou kocábkou, které překlenutí vzdálenosti mezi pevninou a ostrovem trvá tři hodiny, ostatní lodě to zvládají za polovinu času.

Tři týdny utečou jak voda a my musíme letět domů. Rutinní procedury se opět mění v drama.

“Nemám vás na seznamu pasažérů.”, oznámí nám pracovnice letiště při odbavení kufrů a sebere nám pasy. Opět.

“Podle systému jste odletěli zpátky do Amsterdamu!”, dodá.

“Tak to tady asi vidíte ducha.”

“Kdybyste se posadili a já zkusím zavolat...”

“Poslouchej, my se nikam neposadíme, já chci abyste mě odbavili hned teď.”, Meba mi šlape na nohu, abych jako nebyla nepříjemná. Přichází další pracovník letiště a další a další. Šest idiotů stojí za přepážkou, čumí do počítače a kroutí hlavami, což je mi celkem prd platný. Ti ignoranti jen dokola opakují, že nás nemají na seznamu pasažérů, a že tudíž nemůžeme letět. O hodinu a půl později zjišťujeme, že při příletu nám ta obtloustlá černoška bez našeho vědomí přebookovala let a prý se s tím nedá nic dělat.

Letadlo odlétá za dvacet minut a my jsme stále ještě u přepážky na odbavení.

“Víte vůbec odkud já jsem? Já mám českej pas, osmej nejsilnější na světě... “, Meba vyprskne smíchy, jako že tenhle argument nemůžu myslet vážně.

“Chci okamžitě svůj pas a být odbavená!”, vřískám dál. Nestrávím ani jednu noc navíc na tomhle debilním letišti. Úředníci někam volají a svahilsky se dohadují. Po čtvrté nám za pobyt v Tanzanii berou otisky prstů a fotí obličeje. Po čtvrté vyplňujeme vízové kartičky. Přemýšlím, jestli nás teď konečně zavřou, ale nezavřou. Místo toho nám vytisknout letenky a se slovy “Pospěšte si, ať vám to neuletí!” nás pouštějí. Proč, jak, nač...nevíme.

V Amsterdamu máme pár hodin na přestup, takže mě už nijak nerozhodí, když nám na pasovce začne ten ouředníček vysvětlovat, že Meba nemůže cestovat bez víz a že ho do Prahy nepustí. Obracím oči v sloup, zalovím v kabelce a vytáhnu vytištěné dokumenty z české a britské ambasády a strčím mu je pod okýnkem se slovy, že jestli mi nevěří, tak ať si to vygoogluje. Po několika minutovém dohadování, umlácen argumenty, dá Mebovi razítko do pasu a pouští nás.

Zjišťujeme, že let do Prahy bude mít půl hodinové zpoždění. Sedíme před gatem a zíráme před sebe. Když na tabuli naskočí další půl hodina delay, už jen pokrčíme rameny. Po několika hodinovém čekání, když se konečně řadíme k nástupu do letadla, počítač nenačte naše palubní vstupenky. Letuška nám zazpívá už ohranou písničku.

“Nemůžete dovnitř, nemám vás na seznamu pasažérů.”, ukazuji jí letenky, které nám vytiskli na letišti v Tanzánii. “Tyhle letenky jsou falešné. Obraťte se na KLM!”

“Jak jako falešné? To jsem si je asi vytiskla sama doma na koleni, ne?”

“Obraťte se na KLM!”

“To nám to ale uletí!”

“No, to vám to uletí!”, zkonstatuje s úsměvem, který bych jí ráda rozbila.

“Krávo!”, oplatím jí úsměv. Meba vždycky oceňuje, jak diplomaticky umím jednat s lidmi.

Po vystání hodinové fronty na informacích KLM, v čase, kdy naše letadlo už je pravděpodobně skoro v Praze. “Ne, nevíme, kde se stala chyba. Omlouváme se...!”, blablabla, dostáváme dvě letenky první třídou do Prahy, sice o několik hodin později než původní let, ale co, hlavní je se dostat do Čech.

Když sedíme patnáct minut v Praze u výdeje zavazadel a očima kroužíme po jezdícím páse, vlastně nás ani nepřekvapí, že naše zavazadla nepřijíždějí.

Příjemná paní na reklamacích nám sdělí, že čtyřicet šest kilo mé letní garderoby je stále v Amsterdamu a při mém štěstí se s ní už nikdy neshledám.

Myslím, že letos budu mít strach se vydat i na pláž do Brightonu, a to nás ještě čeká cesta Praha – Londýn, autem a s dvěma psy. Zabte mě rovnou!

Autor: Kristýna Burgerová | pondělí 18.3.2019 9:42 | karma článku: 30.50 | přečteno: 1739x

Další články blogera

Kristýna Burgerová

Tak jsem se dočkala!

Dostat TEN prstýnek po osmi letech vztahu je jako dostat k osmnáctým narozeninám vysněnou barbínu s ohýbacími koleny.

21.12.2021 v 9:00 | Karma článku: 32.00 | Přečteno: 1329 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Jak jsem zatoužila podnikat - zase

Po obhlédnutí pracovního trhu, mě začaly opět jímat podnikatelské choutky. Přemýšlím, že možná než hledat si práci, by bylo lepší obnovit nějaký ten byznys.

27.10.2021 v 9:00 | Karma článku: 25.91 | Přečteno: 1149 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Móderní firemní kultůra

Už dorazila i do Čech. Po dvou měsících zabydlování se v Praze a obhlížení terénu = pospávání na gauči u Netflixu, jsem si řekla, že by bylo celkem fajn si najít práci.

20.10.2021 v 9:00 | Karma článku: 37.00 | Přečteno: 1932 | Diskuse

Kristýna Burgerová

To by se v Česku nestalo!

Myslela jsem si, že neexistuje nic horšího než anglická byrokracie. Myslela jsem si to pouze do té doby, než jsem se přestěhovala zpátky do Čech.

13.10.2021 v 9:00 | Karma článku: 44.31 | Přečteno: 10374 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 4.06 | Přečteno: 122 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 21.06 | Přečteno: 415 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.91 | Přečteno: 291 |

Jiří Kačír

Recenze hry Baldur's Gate 3 a nových pravidel D&D 5E

Baldurs Gate 3 je RPG hra postavená na pravidlech Dungeons & Dragons, konkrétně na jejich nejnovější verzi 5E. Oproti verzím 3.5 a 4.0, které se používaly někdy od roku 2000 až do teď, se ve verzi 5E provedla spousta změn.

17.3.2024 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 | Diskuse

Vlastík Fürst

Dě-da nebo dědek plesnivý

Blíží se jaro a s ním doba, kdy se do ulic vyrojí spousta lehce přioděných slečen a dam. A tak se možná my, co jsme většinově orientovaní, od těch krasavic zase dočkáme nějakého nelichotivého komentáře.

16.3.2024 v 8:30 | Karma článku: 26.76 | Přečteno: 572 | Diskuse
Počet článků 103 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5217

Autorka knihy Holka od Big Benu. Toho času kopající se do zadku na mateřské dovolené, kde v přímém přenosu vzniká druhá kniha Matka z Dejvic, která by měla vyjít v následujícím roce. 

 

Vzhledem k nénaročnému životu prvomatky  se může stát, že se její vydání posune na rok 2038.

 

 

 

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...