Jak jsem se stala alkoholikem!
Piju v zásadě jen při dvou příležitostech – když se něco povede a musí se to oslavit, anebo když se něco po …nepovede a musí se to spláchnout. Jinak ne. Vlastně ještě když mám spisovatelský blok, tak abych se jako rozepsala. Ten mívám asi tak obden.Tenhle přístup mi hodně pomáhá, a tak vlastně piju zhruba jen pětkrát týdně. Přiznávám někdy otevírám flašku už ve čtyři odpoledne, ale to jen tehdy, když svítí sluníčko a můžu sedět na terase anebo když je velká zima, tak na zahřátí. I když je alkohol v Londýně drahý, vyjde to zásadně levněji než zapínat plynové topení.
Ze začátku jsem pít musela, protože alkohol (a cigarety) byl jakýsi spojující prvek. Ono, když moc nemluvíte anglicky, pít prostě musíte (a kouřit). Jenže jít si jen tak sednout na pivo do hospody je takřka luxusní zábava pro horních deset tisíc a peněz ze začátku nebylo nazbyt. Budu upřímná, řešili jsme to různě. Začínalo to nákupem cideru v pakistánské večerce. Dva litry třináctiprocentního čehosi za 1.79, no nekup to. Pokud jsme měli touhu vydat se mezi lidi, praktikovali jsme McDonald. Jako jasný, ani v Anglii neprodávaj v mekáči alkohol. Plán byl prostý. Zakoupení nejlevnějšího vína v místním supermarketu, načež jsme se vydali do mekáče a za 99 pencí jsme si koupili colu nebo sprite, záleželo zrovna na druhu vína. Červené víno – kola, bílé víno sprite. To jsme vylili (nebo vypili) a na záchodech do téže kelímku nalili naše zakoupené víno. Po dvou lahvích jsme bývaly nejveselejší a nejšťastnější zákaznice McDonaldu. Hlavně, že jsme byli mezi lidma.
Poté, když už jsem se dostatečně seznámila, důvod k pití se zase našel. Jednou to bylo kvůli posprejované omítce domu, kterou jsme nechali nově natřít toho dne ráno, pak ukradený cypřiš a šest červených bramboříků, které jsme měli vedle vchodových dveří, hloupý pošťák, který nám neustále dává do schránky dopisy, které nejsou pro nás, ale ty, které jsou pro nás nikdy nedojdou, pokuta za špatný parkování, imigrační, spousta lidí všude, nacpaný metro k prasknutí nebo pokousanej pes.
Když nad tím tak přemýšlím. Já za to pití vlastně ani nemůžu. Mám to v genech. Naši si vždycky večer, když jsme se ségrou přestali otravovat, otevřeli flášu červenýho. Já bývala s alkoholem zdrženlivá. Zdrženlivá do svých třinácti let, když jsem se opila, protože mě máma nepustila u babičky na vesnici na hasičskej ples. Jako pomstu jsme vybílili bar kamarádových rodičů, kteří právě odešli na ten bál. S heslem pije se všechno, co teče. Becherovka, tuzemák, fernet, vodka. I když se mi snažili kámoši všemožně pomoci, a to včetně strčení hlavy do haldy sněhu, prstu do krku a vypití turka na ex. Nepomohlo nic. Došla jsem na mol. Dorazila jsem do chalupy už s poblitou péřovkou a za hlasitého dávení do záchodové mísy jsem brečela a říkala “Promiň, maminko, já už to nikdy neudělám!”. Malej čtyřletej bratránek mě naneštěstí viděl a chodil a všech se ptal “Už se zase poblila?”
Nyní už jsem fajnšmekr. Piju Pinot Grigio a Malbec, blije se po tom sice stejně, ale zní to líp než kola s rumem. Nedávám si velké cíle, snažím se jet půl na půl. Tři dny abstinuji, čtyři dny piju, a to je fér ne? Tak na zdraví a třeba se uvidíme na příštím sezení A.A.
Kristýna Burgerová
Tak jsem se dočkala!
Dostat TEN prstýnek po osmi letech vztahu je jako dostat k osmnáctým narozeninám vysněnou barbínu s ohýbacími koleny.
Kristýna Burgerová
Jak jsem zatoužila podnikat - zase
Po obhlédnutí pracovního trhu, mě začaly opět jímat podnikatelské choutky. Přemýšlím, že možná než hledat si práci, by bylo lepší obnovit nějaký ten byznys.
Kristýna Burgerová
Móderní firemní kultůra
Už dorazila i do Čech. Po dvou měsících zabydlování se v Praze a obhlížení terénu = pospávání na gauči u Netflixu, jsem si řekla, že by bylo celkem fajn si najít práci.
Kristýna Burgerová
To by se v Česku nestalo!
Myslela jsem si, že neexistuje nic horšího než anglická byrokracie. Myslela jsem si to pouze do té doby, než jsem se přestěhovala zpátky do Čech.
Kristýna Burgerová
Kdo z koho aneb návrat do rodné vlasti
Pětkrát za den mě někdo seřve a dvakrát šlápnu do psího výkalu. Návrat do Čech po 8 letech. Vždyť se toho zase tolik změnit nemohlo nebo ano?
Kristýna Burgerová
A kdy bude miminko?
Věta, kterou by měli zakázat a každého, kdo se jí odváží vyslovit, bych poslala se bosého projít po kostičkách z lega.
Kristýna Burgerová
Maso je vražda aneb veganské šílenství
Kde jsou ty doby, kdy vegani žrali bílou tofu sádru a po nocích se snažili rozžvejkat sójové kostky, které měli k obědu.
Kristýna Burgerová
Jak jsem čekala na prstýnek
Zoufalé ženy dělají zoufalé věci aneb když se romantický akt promění v honbu za diamantem. Žádost o ruku jsem očekávala po dvou měsících randění, po 7 letech prsteníček stále zel prázdnotou.
Kristýna Burgerová
Anglické krasavice
Říká se, že krása anglických žen a jejich kuchařské umění vyhnaly Angličany na moře a udělaly z Anglie námořní velmoc. Jak je to doopravdy?
Kristýna Burgerová
Český bratr tě slyší
Co všechno se dozvíte, když si Češi myslí, že jim nikdo nerozumí aneb poslouchat cizí rozhovory se (ne)vyplácí.
Kristýna Burgerová
Koronavirus v Anglii aneb hysterie prodává
Když Británii po letech přestal děsit Brexit, bylo nutné objevit nového nepřítele. Jak se šílí kvůli koronaviru v Anglii?
Kristýna Burgerová
Londotřesky
aneb když si naplánujete romantický víkend, za který by se nemusel stydět nejeden režisér hollywoodských slaďáků a vznikne Troškova komedie.
Kristýna Burgerová
Život se skrblíkem
Říká se, kdo šetří, má za tři. V Londýně bych toto přísloví přetransformovala na kdo šetří, má na pivo a protože pivo já tuze ráda, šetřím kde se dá.
Kristýna Burgerová
Příhody z polské Anglie
Snažit se vyhýbat Polákům v Londýně je stejné jako doufat, že nebude v Anglii týden pršet. Možné, ale velmi nepravděpodobné.
Kristýna Burgerová
Dej to nej aneb nechtěné dárky
Rozmohl se nám tady takový nešvar, a to být originální za každou cenu. Přitom flaškou a knížkou nezarmoutíš, teda aspoň mě ne!
Kristýna Burgerová
Šťastná a veselá hysterie
aneb když se necháte zastrašit Brexitem a myslíte si, že strávíte poklidné svátky na Britských ostrovech.
Kristýna Burgerová
Nákupní šílenství
Vždycky jsem měla oko na dobré kaufy, zvlášť pak na ty pořízené z internetu putující z druhého konce světa.
Kristýna Burgerová
Jak jsem se stala spisovatelkou
Pár měsíců před třicítkou mě přepadla deprese. Vdaná nejsem, děti nemám (ráda) a i můj papírovej pes má větší kariéru než já.
Kristýna Burgerová
Pod pokličkou aneb cesta do pekla anglické kuchyně
Kdybych si měla tipnout, kdo vymyslel mrazák dala bych ruku na to, že to byl Angličan. Nebyl, byl to Skot.
Kristýna Burgerová
Doba názorová
Lidstvo zažilo dobu kamennou, bronzovou, železnou a nyní jsme se ocitli v době názorové. Vypadá to, že se přes noc každý stal odborníkem na výživu, výchovu psů, plasty, udržitelnou módu, Brexit i hokejovou taktiku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5257x
Vzhledem k nénaročnému životu prvomatky se může stát, že se její vydání posune na rok 2038.