Jak jsme na západě stáli frontu na banány
V Anglii otevírají krámy v neděli až v jedenáct, samozřejmě mě nenapadlo nic jiného než si jít v neděli v jedenáct dopoledne nakoupit. Potřebovala jsem jen pár drobností. Meba byl jako každý chlap nadšený, ale tak přeci jen jsem slíbila odplatu za to "chřipkové trýznění".
Možná mě už mohlo trknout, že vše nebude ok, když nebyl volný ani jediný vozíček a musela jsem si vzít jen plastový košík. Co mě ovšem čekalo vevnitř byla teprve hysterie. Snažila jsem se nenechat rozhodit, ale poté, co se mi už po čtvrtý zabodl čísi loket do žeber, jsem jako správná hysterka flákla s košíkem na zem, do kterého jsem stihla dát jen rukolu a odešla bez nákupu. Já se ale tak snadno nevzdávám. Další výpravu jsem naplánovala na druhý den ráno.
V půl sedmý budím Mebu a za chvíli už vyrážíme. Bez snídaně. Ten chlap mě musí vážně milovat. Dojdeme ke krámu, nikde nikdo. Ani důchodci, kteří už jinak v Česku stopují před Kauflandem. Jsem jim to natřela, v poklidu si nakoupím, napadne mi. Dojdeme ke dveřím a ty se jaksi automaticky neotevřou. To bude asi tím, že otvírají až v osm. Zajdeme si na kafe, při kterém pročítám leták, který jsem stihla před krámem ukořistit. Všechno je takřka za polovinu, oproti anglickým krámům, a navíc výběr obrovský. Za pět osm si to přihasíme k Lidlu po třetí. Do třetice všeho dobrého. Před vchodem už postává asi padesát nedočkavců. Nakonec i pár důchodců se našlo.
“Mám vzít menší nebo větší vozík?”
“Vem menší, chci jen rukolu, vajíčka a nějaký pečivo!” o tři čtvrtě hodiny později před sebou Meba tlačí vozík, za kterým není vidět. Kdo by ale odolal frankfurtským párkům, lovečáku, smažáku či koblize, která je ještě teplá. Navíc za ty prachy!
Mebovi trošku nervama cuká pravé oko a když mu nějaké kopyto už asi po páté najede na achilovku, mám pocit, že i lehce mění barvu. Chtěla jsem mu na uklidnění koupit víno, ale bohužel, před devátou vám v Anglii neprodají ani vaječňák. Ulička s alkoholem je uzavřena.
Když dojedeme k pokladnám a zjistíme, že jsou otevřený jen ty samoobslužný myslím, že mě Meba přetáhne opodál stojící motyčkou(zahradnické týdny v Lidlu. Zahradní práce se švihem a energií). Odhodlaně se procpu davem k volné pokladně a začínám načítat čárové kódy. Jeden po druhým. Samoobslužná pokladna má dvě nevýhody, odkládací plocha není moc velká a lehčí položky má problém zaznamenat. Please Place The Items In The Bagging Area. Ozve se pokaždé když načítám něco lehkého – takže zhruba každou čtvrtou položku. Sušené droždí v prášku. Please Place The Items In The Bagging Area. Rukola. Please Place The Items In The Bagging Area. Pokladna se zablokuje, rozbliká červeně a musíme počkat na asistenci prodavače, který nás zase odblokuje. Jeden asistent na 16 samoobslužných kas, to je přece jen výkon. A tak chudinka pán lítá jak ten zajíček v Nu, pogodi! ale místo zachytávání vajíček, odblokovává kasy.
Po dvaceti minutách urputné dřiny a rozteklých nervů, pěti plných taškách, jsme se konečně dočkali placení. 45 liber hlásí pokladna a zase se rozbliká červeně. Přiběhne ten zajíčkovej asistent a s velkým úsměvem nám oznamuje, že jelikož jsme utratili přes dvacet liber dostaneme litrový extra panenský olivový olej zdarma.
“Jééé, to jsem nevěděla a nešlo by, že bysme půlku toho nákupu odmarkovali a namarkovali jsme ho zvlášť, abych dostala ty oleje dva?!”, tsss Češka se nezapře. Nevím, kdo vytřeštil oči víc, jestli ten asistentník při představě, že bude muset odmarkovávat půl nákupu, nebo Meba.
“A vlastně už je po deváté a mohli bysme koupit i to víno!”, napadne mě ještě. Už už Meba sahá po motyčce, ale ten asistentík ho nakonec od vraždy zachrání. Přiběhne s druhým olejem, beze slova mi ho vrazí do tašky a utíká pryč.
Myslím, že ještě v noci Meba ve spánku slyšel to otravné píp aPlease Place The Items In The Bagging Area. To ale ještě chudák netuší, že příští týden k nákupu nad dvacet liber dávají levandulový prací prášek.
Kristýna Burgerová
Tak jsem se dočkala!
Dostat TEN prstýnek po osmi letech vztahu je jako dostat k osmnáctým narozeninám vysněnou barbínu s ohýbacími koleny.
Kristýna Burgerová
Jak jsem zatoužila podnikat - zase
Po obhlédnutí pracovního trhu, mě začaly opět jímat podnikatelské choutky. Přemýšlím, že možná než hledat si práci, by bylo lepší obnovit nějaký ten byznys.
Kristýna Burgerová
Móderní firemní kultůra
Už dorazila i do Čech. Po dvou měsících zabydlování se v Praze a obhlížení terénu = pospávání na gauči u Netflixu, jsem si řekla, že by bylo celkem fajn si najít práci.
Kristýna Burgerová
To by se v Česku nestalo!
Myslela jsem si, že neexistuje nic horšího než anglická byrokracie. Myslela jsem si to pouze do té doby, než jsem se přestěhovala zpátky do Čech.
Kristýna Burgerová
Kdo z koho aneb návrat do rodné vlasti
Pětkrát za den mě někdo seřve a dvakrát šlápnu do psího výkalu. Návrat do Čech po 8 letech. Vždyť se toho zase tolik změnit nemohlo nebo ano?
Kristýna Burgerová
A kdy bude miminko?
Věta, kterou by měli zakázat a každého, kdo se jí odváží vyslovit, bych poslala se bosého projít po kostičkách z lega.
Kristýna Burgerová
Maso je vražda aneb veganské šílenství
Kde jsou ty doby, kdy vegani žrali bílou tofu sádru a po nocích se snažili rozžvejkat sójové kostky, které měli k obědu.
Kristýna Burgerová
Jak jsem čekala na prstýnek
Zoufalé ženy dělají zoufalé věci aneb když se romantický akt promění v honbu za diamantem. Žádost o ruku jsem očekávala po dvou měsících randění, po 7 letech prsteníček stále zel prázdnotou.
Kristýna Burgerová
Anglické krasavice
Říká se, že krása anglických žen a jejich kuchařské umění vyhnaly Angličany na moře a udělaly z Anglie námořní velmoc. Jak je to doopravdy?
Kristýna Burgerová
Český bratr tě slyší
Co všechno se dozvíte, když si Češi myslí, že jim nikdo nerozumí aneb poslouchat cizí rozhovory se (ne)vyplácí.
Kristýna Burgerová
Koronavirus v Anglii aneb hysterie prodává
Když Británii po letech přestal děsit Brexit, bylo nutné objevit nového nepřítele. Jak se šílí kvůli koronaviru v Anglii?
Kristýna Burgerová
Londotřesky
aneb když si naplánujete romantický víkend, za který by se nemusel stydět nejeden režisér hollywoodských slaďáků a vznikne Troškova komedie.
Kristýna Burgerová
Život se skrblíkem
Říká se, kdo šetří, má za tři. V Londýně bych toto přísloví přetransformovala na kdo šetří, má na pivo a protože pivo já tuze ráda, šetřím kde se dá.
Kristýna Burgerová
Příhody z polské Anglie
Snažit se vyhýbat Polákům v Londýně je stejné jako doufat, že nebude v Anglii týden pršet. Možné, ale velmi nepravděpodobné.
Kristýna Burgerová
Dej to nej aneb nechtěné dárky
Rozmohl se nám tady takový nešvar, a to být originální za každou cenu. Přitom flaškou a knížkou nezarmoutíš, teda aspoň mě ne!
Kristýna Burgerová
Šťastná a veselá hysterie
aneb když se necháte zastrašit Brexitem a myslíte si, že strávíte poklidné svátky na Britských ostrovech.
Kristýna Burgerová
Nákupní šílenství
Vždycky jsem měla oko na dobré kaufy, zvlášť pak na ty pořízené z internetu putující z druhého konce světa.
Kristýna Burgerová
Jak jsem se stala spisovatelkou
Pár měsíců před třicítkou mě přepadla deprese. Vdaná nejsem, děti nemám (ráda) a i můj papírovej pes má větší kariéru než já.
Kristýna Burgerová
Pod pokličkou aneb cesta do pekla anglické kuchyně
Kdybych si měla tipnout, kdo vymyslel mrazák dala bych ruku na to, že to byl Angličan. Nebyl, byl to Skot.
Kristýna Burgerová
Doba názorová
Lidstvo zažilo dobu kamennou, bronzovou, železnou a nyní jsme se ocitli v době názorové. Vypadá to, že se přes noc každý stal odborníkem na výživu, výchovu psů, plasty, udržitelnou módu, Brexit i hokejovou taktiku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5257x
Vzhledem k nénaročnému životu prvomatky se může stát, že se její vydání posune na rok 2038.