Chlapečka nebo holčičku?
“Zdravou holčičku!”, to budu odpovídat já až jednou…, protože, jak jsem se dozvěděla, chlapeček je totiž cesta k infarktu.
Vždycky jsem chtěla bráchu, ale co se dá dělat, když mi byly tři, narodila se mi ségra. Celý život jsem už pak jen snila o tom, jaký by to bylo fajn kdyby ségra byla brácha. Mohli bychom lézt na stromy, hrát si na policajty a zloděje, na vesmírnou loď a na Vinnetoua. Panenky mě nikdy moc nebraly, raději jsem otočila kočárek vzhůru nohama, zapřáhla plyšové psí spřežení a při točení koleček od dětského kočáru si představovala, že projíždím zasněženou Aljaškou. Ségra byla oproti mně typicky nudná holka – panenky, hra na krám s máminýma krabičkama od parfémů anebo s křídou v ruce před tabulí si hrála na učitelku (ta jí zůstala dodnes).
Vždycky, když jsme se popraly, vyplivla z pusy žvejku a já v domnění, že je to kus zubu, jsem jí slíbila i nemožné, jen ať to neříká rodičům.
Já se sice se ségrou občas nudila, ale naši podle mě měli situaci easy peasy. Dvě holčičky.
Až na malé nedopatření, kdy jsme hrály na slepou bábu a já se zavázanýma očima kalhotama od pyžama, slítla z postele, flákla se hlavou do zdi a zůstala s rozseknutým čelem ležet na zemi, zatím co ségra tvrdila našim v kuchyni, že jsem se jen rozhodla si zdřímnout odpoledne na koberci, protože měla strach, že dostane sprdung, protože mi ty oči zavázala ona. Nebyly jsme hlučné děti, stačil pohled a my věděly, že je zle. Další do rodiny přibyla sestřenice, takže až na malé strkanice, jsme byly bez průšvihů. Žádné klučičí vylomeniny se nekonaly. O to víc mě překvapilo, co dokážou kluci.
Můj íránský kamarád Ali mi vyprávěl příběh, jak měl jako malý kluk schované hračky v krabici pod vysokou skříní, kde měla jeho maminka dlouhé šaty. Bohužel neviděl, jaké hračky má ve skříni, a tak ho nenapadlo nic lepšího, než vzít zápalky a škrtat, aby věděl, jaké poklady se schovávají pod skříní. při jednom škrtání se skříň pootevřela a dlouhé maminčiny šaty chytly. Ali měl radost, že konečně vidí všechno, co je v krabici a nemusí donekonečna škrtat. Až když plameny šlehaly až ke stropu rozhodl se jít pro rodiče. Myslím, že Ali by měl mít radost, že se dožil třicítky.
Co ale teprve, když se narodí kluci dva? Meba má o tři roky mladšího bráchu Mulugetu. Když bydleli v Londýně, stejně jako každý londýnský dům i ten jejich byl úzký a vysoký. Když byly doma sami, nenapadlo je nic lepšího, než nad plynovým sporákem nahřát lžičku a pálit se s ní. Problém byl v tom, že kuchyň byla v přízemí, a tak když Meba nahříval lžičku, aby spálil svého bráchu, malý Mulugeta vždycky vyběhnul do patra a zamknul se v koupelně, což Mebu pochopitelně naštvalo, protože než vyběhl nahoru, lžička byla studená. Rozhodl se proto, že lžičku nahřeje pořádně, počkal, až bude rozpálená úplně do ruda, vyběhnul do patra, a tak dlouho se s bráchou přetahoval, až mu vyrval dveře z ruky, lžička byla pořádně nahřátá, a tak mu jí hezky zatepla přimáčkl na stehno. Vypálil bráchovi tetování jak malému teleti. Mulugeta má lžičku na noze vytetovanou do dnes.
Tak vám nevím nastávající maminky, vážně ještě chcete chlapečka?
Kristýna Burgerová
Tak jsem se dočkala!
Dostat TEN prstýnek po osmi letech vztahu je jako dostat k osmnáctým narozeninám vysněnou barbínu s ohýbacími koleny.
Kristýna Burgerová
Jak jsem zatoužila podnikat - zase
Po obhlédnutí pracovního trhu, mě začaly opět jímat podnikatelské choutky. Přemýšlím, že možná než hledat si práci, by bylo lepší obnovit nějaký ten byznys.
Kristýna Burgerová
Móderní firemní kultůra
Už dorazila i do Čech. Po dvou měsících zabydlování se v Praze a obhlížení terénu = pospávání na gauči u Netflixu, jsem si řekla, že by bylo celkem fajn si najít práci.
Kristýna Burgerová
To by se v Česku nestalo!
Myslela jsem si, že neexistuje nic horšího než anglická byrokracie. Myslela jsem si to pouze do té doby, než jsem se přestěhovala zpátky do Čech.
Kristýna Burgerová
Kdo z koho aneb návrat do rodné vlasti
Pětkrát za den mě někdo seřve a dvakrát šlápnu do psího výkalu. Návrat do Čech po 8 letech. Vždyť se toho zase tolik změnit nemohlo nebo ano?
Kristýna Burgerová
A kdy bude miminko?
Věta, kterou by měli zakázat a každého, kdo se jí odváží vyslovit, bych poslala se bosého projít po kostičkách z lega.
Kristýna Burgerová
Maso je vražda aneb veganské šílenství
Kde jsou ty doby, kdy vegani žrali bílou tofu sádru a po nocích se snažili rozžvejkat sójové kostky, které měli k obědu.
Kristýna Burgerová
Jak jsem čekala na prstýnek
Zoufalé ženy dělají zoufalé věci aneb když se romantický akt promění v honbu za diamantem. Žádost o ruku jsem očekávala po dvou měsících randění, po 7 letech prsteníček stále zel prázdnotou.
Kristýna Burgerová
Anglické krasavice
Říká se, že krása anglických žen a jejich kuchařské umění vyhnaly Angličany na moře a udělaly z Anglie námořní velmoc. Jak je to doopravdy?
Kristýna Burgerová
Český bratr tě slyší
Co všechno se dozvíte, když si Češi myslí, že jim nikdo nerozumí aneb poslouchat cizí rozhovory se (ne)vyplácí.
Kristýna Burgerová
Koronavirus v Anglii aneb hysterie prodává
Když Británii po letech přestal děsit Brexit, bylo nutné objevit nového nepřítele. Jak se šílí kvůli koronaviru v Anglii?
Kristýna Burgerová
Londotřesky
aneb když si naplánujete romantický víkend, za který by se nemusel stydět nejeden režisér hollywoodských slaďáků a vznikne Troškova komedie.
Kristýna Burgerová
Život se skrblíkem
Říká se, kdo šetří, má za tři. V Londýně bych toto přísloví přetransformovala na kdo šetří, má na pivo a protože pivo já tuze ráda, šetřím kde se dá.
Kristýna Burgerová
Příhody z polské Anglie
Snažit se vyhýbat Polákům v Londýně je stejné jako doufat, že nebude v Anglii týden pršet. Možné, ale velmi nepravděpodobné.
Kristýna Burgerová
Dej to nej aneb nechtěné dárky
Rozmohl se nám tady takový nešvar, a to být originální za každou cenu. Přitom flaškou a knížkou nezarmoutíš, teda aspoň mě ne!
Kristýna Burgerová
Šťastná a veselá hysterie
aneb když se necháte zastrašit Brexitem a myslíte si, že strávíte poklidné svátky na Britských ostrovech.
Kristýna Burgerová
Nákupní šílenství
Vždycky jsem měla oko na dobré kaufy, zvlášť pak na ty pořízené z internetu putující z druhého konce světa.
Kristýna Burgerová
Jak jsem se stala spisovatelkou
Pár měsíců před třicítkou mě přepadla deprese. Vdaná nejsem, děti nemám (ráda) a i můj papírovej pes má větší kariéru než já.
Kristýna Burgerová
Pod pokličkou aneb cesta do pekla anglické kuchyně
Kdybych si měla tipnout, kdo vymyslel mrazák dala bych ruku na to, že to byl Angličan. Nebyl, byl to Skot.
Kristýna Burgerová
Doba názorová
Lidstvo zažilo dobu kamennou, bronzovou, železnou a nyní jsme se ocitli v době názorové. Vypadá to, že se přes noc každý stal odborníkem na výživu, výchovu psů, plasty, udržitelnou módu, Brexit i hokejovou taktiku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5257x
Vzhledem k nénaročnému životu prvomatky se může stát, že se její vydání posune na rok 2038.