Jsem hrdá, že jsem Češka!
My, Češi, máme takovou zvláštní vlastnost a to je, že neustále remcáme a jsme strašně negativní. Když se nás někdo ptá, jak se máme, většinou je odpověď neutrální nebo negativní - “jde to”, “jakž takž” “žiju” “stojí to za starou bačkoru”, že se “máme skvěle” odpovídáme většinou jen v případě, že dotazující se je nepřítel, rival nebo otravná sousedka, kterou prostě chceme naštvat.
Žijeme v naivní představě, že na západě je líp a že “to by se na západě stát nemohlo”. Já s oblibou používám větu “To by se v Čechách nestalo!”. A je to pravda, my totiž nevíme, co máme. Máme zkreslený pohled, protože náš mozek je neustále zahlcován “západními” ideály o životě. Filmy a seriály, zejména ty americké se na nás hrnou ze všech stran a my si najednou myslíme, že tráva tam na západě je zelenější, ale ona není. I já jsem věřila, že to co nám prezentují je pravda, odjela jsem, žít si ten “západní” sen, ale věřte mi, ono není o co stát.
Malovala jsem si obrázky jak z časopisu o tom, jak se budu v Londýně mít báječně. Žít si ve svém malém bytečku, objednávat jídlo v čínském bistru na rohu, chodit na večírky, nosit značkové lodičky, ráno si kupovat kafe v papírovém kelímku, šetřit na dovolenou na Seychelách.
Jaké ovšem bylo mé rozčarování, když jsem zjistila, že nejen, že se nezmůžu na malý byteček, ale dokonce zpočátku ani na svůj vlastní pokoj. Dělila jsem se o něj se Slovenkou, kterou jsem neznala a nebyl větší než kumbál pro košťata. V pokoji nám rostla krásně zelená plíseň a do oken zatíkalo. V domě nás bydlelo jedenáct. Většinou řemeslníci z Česka a Slovenska. Jedna koupelna, jeden záchod. Elektriku a plyn jsme si museli dobíjet. Když přes Vánoce zrovna nikdo neměl hotovost, žili jsme čtrnáct dní bez elektriky a plynu. Spala jsem v péřovce a kulichu, koupala se u kamarádek z práce. Za tuhle parádu jsem platila v přepočtu jedenáct tisíc měsíčně. Dalších pět padlo na lítačku na metro. Zůstavalo mi pár drobných na jídlo, což v Anglii bylo pár konzerv tuňáka, balíček kuskusu a pečené fazole v konzervě. Moje běžné jídlo. Makala jsem od nevidím do nevidím. Nebylo to dáno jen absencí angličtiny, dodnes znám spoustu lidí, kteří v Londýně žijí takhle a jsou rádi, když mají jednou za tejden na pivko v hospodě, dvě už jsou luxus.
V Čechách máme vše, co potřebujeme ke spokojenému životu. Máme tradice, historii, čtyři roční období, krásnou přírodu,nejnižší nezaměstnanost v Evropě, kvalitní zdravotnictví. Měli bychom být pyšní. Pyšní, že jsme Češi. Vždyť v Čechách je krásně.
Kristýna Burgerová
Tak jsem se dočkala!
Dostat TEN prstýnek po osmi letech vztahu je jako dostat k osmnáctým narozeninám vysněnou barbínu s ohýbacími koleny.
Kristýna Burgerová
Jak jsem zatoužila podnikat - zase
Po obhlédnutí pracovního trhu, mě začaly opět jímat podnikatelské choutky. Přemýšlím, že možná než hledat si práci, by bylo lepší obnovit nějaký ten byznys.
Kristýna Burgerová
Móderní firemní kultůra
Už dorazila i do Čech. Po dvou měsících zabydlování se v Praze a obhlížení terénu = pospávání na gauči u Netflixu, jsem si řekla, že by bylo celkem fajn si najít práci.
Kristýna Burgerová
To by se v Česku nestalo!
Myslela jsem si, že neexistuje nic horšího než anglická byrokracie. Myslela jsem si to pouze do té doby, než jsem se přestěhovala zpátky do Čech.
Kristýna Burgerová
Kdo z koho aneb návrat do rodné vlasti
Pětkrát za den mě někdo seřve a dvakrát šlápnu do psího výkalu. Návrat do Čech po 8 letech. Vždyť se toho zase tolik změnit nemohlo nebo ano?
Kristýna Burgerová
A kdy bude miminko?
Věta, kterou by měli zakázat a každého, kdo se jí odváží vyslovit, bych poslala se bosého projít po kostičkách z lega.
Kristýna Burgerová
Maso je vražda aneb veganské šílenství
Kde jsou ty doby, kdy vegani žrali bílou tofu sádru a po nocích se snažili rozžvejkat sójové kostky, které měli k obědu.
Kristýna Burgerová
Jak jsem čekala na prstýnek
Zoufalé ženy dělají zoufalé věci aneb když se romantický akt promění v honbu za diamantem. Žádost o ruku jsem očekávala po dvou měsících randění, po 7 letech prsteníček stále zel prázdnotou.
Kristýna Burgerová
Anglické krasavice
Říká se, že krása anglických žen a jejich kuchařské umění vyhnaly Angličany na moře a udělaly z Anglie námořní velmoc. Jak je to doopravdy?
Kristýna Burgerová
Český bratr tě slyší
Co všechno se dozvíte, když si Češi myslí, že jim nikdo nerozumí aneb poslouchat cizí rozhovory se (ne)vyplácí.
Kristýna Burgerová
Koronavirus v Anglii aneb hysterie prodává
Když Británii po letech přestal děsit Brexit, bylo nutné objevit nového nepřítele. Jak se šílí kvůli koronaviru v Anglii?
Kristýna Burgerová
Londotřesky
aneb když si naplánujete romantický víkend, za který by se nemusel stydět nejeden režisér hollywoodských slaďáků a vznikne Troškova komedie.
Kristýna Burgerová
Život se skrblíkem
Říká se, kdo šetří, má za tři. V Londýně bych toto přísloví přetransformovala na kdo šetří, má na pivo a protože pivo já tuze ráda, šetřím kde se dá.
Kristýna Burgerová
Příhody z polské Anglie
Snažit se vyhýbat Polákům v Londýně je stejné jako doufat, že nebude v Anglii týden pršet. Možné, ale velmi nepravděpodobné.
Kristýna Burgerová
Dej to nej aneb nechtěné dárky
Rozmohl se nám tady takový nešvar, a to být originální za každou cenu. Přitom flaškou a knížkou nezarmoutíš, teda aspoň mě ne!
Kristýna Burgerová
Šťastná a veselá hysterie
aneb když se necháte zastrašit Brexitem a myslíte si, že strávíte poklidné svátky na Britských ostrovech.
Kristýna Burgerová
Nákupní šílenství
Vždycky jsem měla oko na dobré kaufy, zvlášť pak na ty pořízené z internetu putující z druhého konce světa.
Kristýna Burgerová
Jak jsem se stala spisovatelkou
Pár měsíců před třicítkou mě přepadla deprese. Vdaná nejsem, děti nemám (ráda) a i můj papírovej pes má větší kariéru než já.
Kristýna Burgerová
Pod pokličkou aneb cesta do pekla anglické kuchyně
Kdybych si měla tipnout, kdo vymyslel mrazák dala bych ruku na to, že to byl Angličan. Nebyl, byl to Skot.
Kristýna Burgerová
Doba názorová
Lidstvo zažilo dobu kamennou, bronzovou, železnou a nyní jsme se ocitli v době názorové. Vypadá to, že se přes noc každý stal odborníkem na výživu, výchovu psů, plasty, udržitelnou módu, Brexit i hokejovou taktiku.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 103
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 5257x
Vzhledem k nénaročnému životu prvomatky se může stát, že se její vydání posune na rok 2038.