Deset důvodů proč nenávidím Londýn

17. 10. 2017 8:56:28
Když je člověk unavený Londýnem, tak je unavený životem - je tam všechno, co můžete od života chtít. Samuel Johnson

Londýn je přeplněný. Pocit samoty je něco, co v Londýně není možné poznat. Nezáleží v kteroukoliv denní či noční hodinu se vydáte ven. Lidi jsou všude a pořád. Obyčejný ranní či večerní běh se stává překážkovou dráhou, kdy se nestíháte vyhýbat autům, autobusům, cyklistům, motorkám, dětem na kolech a koloběžkách, volně pobíhajícím psům a jejich ignoranským páníčkům. I když jste v neustálém obklopení lidí všech věků, ras, národností i vyznání neocitnete se samy, ale osamělost je všudypřítomná.

Londýn je drahý. Průměrný Londýňan utratí více jak polovinu své výplaty za bydlení. V některých čtvrtích dokonce až 85% platu. Nejedná se přitom o nějaké luxusní nemovitosti v centru města. Typický Londýňan je zvyklý žít se spolubydlícími, které ne nutně musí znát předem. Není však vyjímkou dělit se nejen o koupelnu a záchod, ale také o pokoj. S roustoucími nájmy roste také poptávka po takzvaných twin pokojích aneb návrat do dětských let a sdílení “pokojíčku” s někým jiným. A tak jediné, co vám vlastně patří je postel. Dalších skoro 7% z výplaty padne na hromadnou dopravu.

Spát se dá pod mostem a chodit můžete pěšky, ale kdo se obejde bez oblíbeného zlatavého moku. Zajít si po práci “na jedno” se vcelku prodraží. Pinta piva bez pěny se již šplhá k téměř šesti librám.

Londýn je hlučný. Helikoptéry, ambulance, policejní auta, nevychované děti (neexistuje rozmazlenější a hlučnější dítě, než to britské), hluční dospělý, hlasitá hudba, hlasitý smích. Někdy máte pocit, že vám z neutuchající změti zvuků exploduje hlava. Možná právě proto, léky proti bolesti hlavy koupíte bez problémů v každých potravinách. Paracetamol aneb londýnské zobání.

Londýn je zaneprázděný. Nikdo na nic nikdy nemá čas. Pracovní doba je od toho, aby vám zabila celý den. Takže než si radši přivstat a začít v sedm a končit ve čtyři. Londýňané si začnou v deset nebo v jedenáct a skončí po osmé. Není výjimkou, že officáci se vracejí do kanclů i během sobot. A tak spousta posiloven je otevřených dvacetčtyřihodin denně. Fotbalové a volejbalové dýchánky se odehrávají na přelomu desáté hodiny večerní. Víkend je slovo sprosté a takřka neznámé, vyskytující se pouze v naučných slovnících.

Londýn je hloupý. Věci, které normálně všude na světě fungují jsou v Londýně běh na dlouhou trať. Třeba jen založení účtu v bance, o který si v Česku může zažádat kdejaký školák, se stává oříškem. Jít k doktorovi, k zubaři nebo si třeba jen vyřídit připojení k internetu. Problém.

Londýn je agresivní. Pravidla jsou od toho, aby se porušovala a tak zásadně na místech určených pro rodiny s dětmi a na invalidech parkují namachrovaní blbečci v teplákovkách a sportovních autech. Prostory vyhrazené pro rodinné pikniky bez přístupu domácích mazlíčků obývají nadšení pejskaři, pro které je problém sebrat hromádku a není výjimkou, že fanatičtí muslimové vás nenechají nastoupit se psem, kterého máte na vodítku, do autobusu, protože pes není podle islámu “čisté stvoření”. Každý se hádá, vždy a všude. Agresivní řidiči na silnicích, hosté v restauracích. Jídlo je studené či příliš horké, ryba smrdí rybinou a pivo má moc pěny.

Londýn je ovlivnitelný. Neuvěřitelný diktát toho, co je zrovna “in” a “fancy” se nevyhýbá ani Londýnu, právě naopak. A tak jedno léto zažíval boom pimms, nahořklý likér s limonádou a ovocem, pak přišla vlna prosseca a letos kdo nepije aperol, jakoby vůbec nebyl. Největší oblibě se těší střešní bary a restaurace. Místa, kam by se dřív nikdo po setmění nevydal, jsou teď hipsterskou mekkou, kam prostě musíte zajít.

Londýn je proměnlivý. Bez deštníku do Londýna nelez. (Možná bych si ho po pěti letech mohla konečně pořídit) Ráno sluníčko, v poledne déšť, odpoledne opalovačka v HydeParku, večer trošku zaprší a v noci pára od pusy. Na zastávkách ve stejném čase stojí lidi v žabkách a tílku, zimní bundě a kozačkách. Jedni bez rukávů, druzí v kombinéze.

Londýn je bezúnikový. Možná všechny cesty vedou do Říma, ale žádná z cest v Londýně nevede z Londýna. Vymotat se ven z té změti lidí, autobusů, vlaků, zvuků je téměř nemožné. Vyjet si jen tak ven za město zabere bezproblémů i hodinu a půl.

Autor: Kristýna Burgerová | úterý 17.10.2017 8:56 | karma článku: 32.36 | přečteno: 2394x

Další články blogera

Kristýna Burgerová

Tak jsem se dočkala!

Dostat TEN prstýnek po osmi letech vztahu je jako dostat k osmnáctým narozeninám vysněnou barbínu s ohýbacími koleny.

21.12.2021 v 9:00 | Karma článku: 32.00 | Přečteno: 1329 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Jak jsem zatoužila podnikat - zase

Po obhlédnutí pracovního trhu, mě začaly opět jímat podnikatelské choutky. Přemýšlím, že možná než hledat si práci, by bylo lepší obnovit nějaký ten byznys.

27.10.2021 v 9:00 | Karma článku: 25.91 | Přečteno: 1149 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Móderní firemní kultůra

Už dorazila i do Čech. Po dvou měsících zabydlování se v Praze a obhlížení terénu = pospávání na gauči u Netflixu, jsem si řekla, že by bylo celkem fajn si najít práci.

20.10.2021 v 9:00 | Karma článku: 37.00 | Přečteno: 1932 | Diskuse

Kristýna Burgerová

To by se v Česku nestalo!

Myslela jsem si, že neexistuje nic horšího než anglická byrokracie. Myslela jsem si to pouze do té doby, než jsem se přestěhovala zpátky do Čech.

13.10.2021 v 9:00 | Karma článku: 44.31 | Přečteno: 10375 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Tereza Ledecká

I duše mohou plakat

Někdy potkáte někoho, bez koho už nedokážete žít..., a tak, když vás osud rozdělí a pak následně zase spojí, neváháte ani chviličku... Pro Marušku...

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 |

Tereza Ledecká

IQ tykve ?

Jednou v Básnících se Štěpán Šafránek zeptal pana profesora, "Jak člověk pozná, že je blb?" Pamatujete, co mu na to odpověděl? "Chytrej člověk to nepozná nikdy, a blbci je to jedno!" Tak vám přeju, ať nikdy nedojdete poznání...

28.3.2024 v 14:15 | Karma článku: 13.65 | Přečteno: 243 |

Lucie Svobodová

Magor

Přátelé, širší rodina - každý reagoval na mé členství odlišně. Někteří na mě neustále křičeli, že jsem magor. Jiní si to pravděpodobně také mysleli, ale rozhodli se nechat si to pro sebe.

28.3.2024 v 8:59 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 1494 | Diskuse

Vlastík Fürst

Pravopis máš hrozný, ale piš dál!

Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?

27.3.2024 v 14:30 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 474 | Diskuse

Tereza Ledecká

Sněžkolezkyně

My Češi jsme pověstní svými nákupními výpravami do Polska, ale věřte, že na dně Lomniczky nic nekoupíte, a ještě za to draze zaplatíte

20.3.2024 v 23:29 | Karma článku: 10.93 | Přečteno: 297 |
Počet článků 103 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 5217

Autorka knihy Holka od Big Benu. Toho času kopající se do zadku na mateřské dovolené, kde v přímém přenosu vzniká druhá kniha Matka z Dejvic, která by měla vyjít v následujícím roce. 

 

Vzhledem k nénaročnému životu prvomatky  se může stát, že se její vydání posune na rok 2038.

 

 

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...